Classic Motocross CZ

Stavba a závodění na nejrychlejší ČZ 400 na světě, díl druhý

23.2.2018 15:47 | Michal Janoušek

Máme zde druhý díl vyprávění Harry Klema o stavbě ČZ na MS v Carlsbadu, přeji příjemné čtení.

 

Začátek stavby 

Hned další den jsem vyndal motor z rámu a připravil si podklady, jak ho chci upravit, včetně časování, kompresního poměru a dalších věcí. Ve stejnou dobu Slim s Rexem začali upravovat rám. Postavit konkurenceschopný stroj na velkou cenu bylo v naší garáži číslo 1. 

Měl jsem velké zkušenosti se stavbou motoru Kawasaki 350 Bighorn na flat-track a silniční závody, takže jsem věděl jaké časování použít pro příjemný průběh výkonu nebo naopak pro maximální špičku, proto jsem se zeptal Slima, jakou cestou se chceme vydat. Slim mi odpověděl, “Dostaň z toho všechen výkon  co můžeš, Rex ví, jak používat spojku.” S tímhle zadáním jsem navrhnul časování, které bylo bližší 125 než motokrosovému půllitru. Abych trochu vylepšil spodní pásmo otáček, převrtal jsem válec o 1mm a přidal dva zadní přepouštěcí kanály, abych zvětšil jejich plochu. 

Potřebné obrábění jsem domluvil v San Diegu, kde bydlel můj brácha Gerard, který měl v noci volný vstup do obráběčské dílny. Zabralo nám dvě noci všechno připravit. Kromě převrtání, jsme zarovnali dosedací plochu válce, která byla všechno, jen ne rovná. Připravili jsme tři hlavy válce, které jsme zavařili,  aby jsme se zbavili sériového spalovacího prostoru. Každou hlavu jsme pak obrobili s centrálním spalovacím prostorem po 1ccm objemu spalovacího prostoru, abych mohl později experimentovat s kompresním poměrem. 

Současně s úpravou kanálů ve válci a slícováním válce s přírubou sání jsme zvětšili přepouštěcí kanály v bloku a slícovali upravené kanály s válcem. Válec dostal novou přírubu sání pro 38mm karburátor Mikuni, který jsme potřebovali pro nakrmení upraveného motoru. Nebyl jsem zrovna nadšený z bočního výstupu výfuku (ideální je rovný výstup z válce), takže jsem udělal maximum proto, abych ho co nejvíc narovnal a odpovídal zvětšenému výfukovému kanálu. Všechny úpravy dohromady měly pomoci našemu půllitru se pořádně nadechnout. 

Zpátky ve Statenově garáži jsem složil nový motor, abych zjistil, že přisává vzduch okolo sériových gufer. Musel jsem udělat ještě několik úprav a parkrát motor rozebrat, než prošel tlakovým testem a byl připravený k otestování.

Ve stejnou dobu co jsem připravoval motor, Rex se Slimem tvrdě pracovali na rámu. Rám byl vyztužený a díky úpravám mělo zadní kolo delší zdvih, který byl na půllitru tolik potřebný. Přední vidlice byly upravené, aby měly delší zdvih, což bylo maximum, kterého šlo v daném čase dosáhnout. Zhruba 14 dní před velkou cenou, byl motocykl připravený pro testování. Motor jsem složil s hlavou s nejnižší kompresí, abych předešel riziku zničení při volbě otryskování.

 

První test 

Rex sehnal  čerstvý sud závodního benzínu a rychle jsme namíchali 5 galonů s ricínovým olejem “ Blenzol”, který jsme běžně používali. Po 15ti minutách marných pokusů o nastartování nového motoru, které zahrnovaly i nesčetná roztlačení a množství zalitých svíček, motor stále nechtěl naskočit. Rex si začínal myslet, že jsem idiot, který zničil motor, a já si v tu chvíli začínal myslet totéž. Po chvíli přemýšlení jsem rozebral karburátor a zjistil, že plováková komora je plná oleje, místo benzínu. Zjistili jsme, že náš “závodní” benzín je ve skutečnosti AV gas (letecký benzín), který se nesmíchá s oleji na bázi ricínu. Vypustili jsme tedy nádrž a namíchali benzín s jiným olejem, který byl zrovna v garáži. Motor naskočil na druhý pokus a zněl velmi dobře. 

Po překonání palivové krize jsem začal nastavovat karburátor. S každou změnou otryskování šel motor lépe a lépe. Rex se z každé další testovací jízdy vracel nadšenější a nadšenější. Nakonec jsme začali hledat správnou hlavní trysku a jediné místo kde šlo motocykl otestovat na plný plyn byla silnice Arrow Highway přímo před domem, takže jsme jezdili pořád nahoru a dolů, než jsme našli ideální nastavení, se kterým byl Rex spokojený.  Ve stejnou dobu začal po silnici kolem domu kroužit šerif a hledal, kdo byl jezdec na motokrosové motorce… 

Poslední test, který bylo potřeba udělat, bylo vyzkoušet hlavy s vyšším kompresním poměrem. Rex chtěl, abych tam dal rovnou tu s nejvyšším kompresním poměrem jakou mám, udělal jsem to a vydali jsme se na další test na Arrow Highway. Rex se vrátil nadšený, že motorka je naprostá raketa. O chvíli později zastavil před domem šerif, který nesdílel naše nadšení. Důrazně nám vysvětlil, že Arrov Highway není vhodné místo pro testování. Naštěstí jsme měli v tu dobu vše vyzkoušené. 

Ve stejný okamžik, přijížděl Slim a přemýšlel, proč před jeho garáží stojí policie. Slim celou záležitost vyřešil oznámením, že nás oba zmlátí, pokud uděláme ještě něco, co bude policii vadit. Bylo pro něj těžké, nedát znát nadšení z nového motocyklu. Jako každý závodník, Rex chtěl novou motorku vzít na trať. Slim ho rychle uzemnil, že je to závodní stroj a není potřeba na něm trénovat nebo ho testovat dřív, než na závodech a jak řekl tak bylo. 

Posledním detailem byl nový výfuk vyrobený na míru k upravenému motoru. Naštěstí Rexův kamarád Jim Hoover vlastnil dílnu na výrobu výfuků Hoover Pipes kousek od Ontaria. Hoover pipes byl v Kalifornii nejznámější výrobce výfuků pro ČZ. Jim Hoover byl talentovaný závodník a sám na ČZ jezdil. Hoover Pipes vyráběli výfuk ve stylu Falta repliky pro ČZ 400 a Jim na něj byl velmi hrdý. Navzdory tomu, jsem jako správný ladič, co přišel ze silničních závodů, měl svůj postup jak navrhnout výfuk, který chci použít.  Mimo dalších detailů můj výfuk měl v nejširším místě 5 palců v průměru, místo 4 palců, které použil Jim pro Falta repliku. Jim si můj návrh v klidu prohlédnul a pak říká “Chlapče moc se mi tvůj návrh líbí, ale ve skutečném světě funguje daleko lépe kulatý 4 palcový díl, než spláclý  5 palcový. Bylo jasné, že Jim má spoustu zkušeností, ale zároveň ho můj návrh zaujal a líbily se mu moje předchozí úpravy. Dávno před návštěvou u Jima jsem věděl, že není dobré za každou cenu odporovat lidem, co mají spoustu zkušeností, a tak jsme se pustili do práce. 

Jim upravil díly z výfuku na Falta Repliku, tak aby vyhovovaly potřebám naší upravené ČZ. Vzhledem k tomu, že Jim dobře věděl, že Rex zničí jakýkoli stroj co osedlá, tak navařil na spodní část výfuku kus pravoúhleho profilu, aby ho vyztužil. Výfuk po dokončení velice dobře pasoval a byl nádherně zpracovaný, zbývala poslední věc, vyzkoušet ho. Naštěstí jsme byli daleko od Slima  a Arrow Highway, takže Rex naskočil na motorku a jel ji projet na silnici v průmyslové zóně, vrátil se úplně nadšený. Vzhledem k tomu, že Jim na ČZ 400 také závodil, chtěl se taky projet. Vyrazil po ulici a vrátil se s vytřeštěnýma očima a neschopný slov, po chvíli když se uklidil, řekl, “Je to nejrychlejší věc, na které jsem kdy jel, mnohem rychlejší než jakákoli ČZ 400..” Vzápětí mě vzal zpátky do dílny, kde připravoval svoje závodní ČZ, a začal se mě vyptávat, co si myslím o úpravách motorů, které už provedl a co říkám na věci, o kterých teprve přemýšlel. Vypadalo to, jako by se moje znalosti během minulé půlhodiny minimálně zdesetinásobily, každopádně to byl začátek dlouholetého přátelství s Jimem.