ME Rhenen 5.7.2014 aneb Waterloo českých jezdců

Holandské městečko Rhenen přivítalo poslední závod jednotlivců seriálu European Classic Motocross v neuvěřitelném prostředí lesního parku s asi jediným kopcem v nýdrlandu. Písková trať, široká, dobře upravená, zázemí přijatelné, počasí excelentní. Klasický program započal již standartní páteční přejímkou jezdců a strojků k sobotním závodům.  Naše výprava však soustředila své očekávání k horkým favoritům  v průběžném pořadí, tedy k nýřanskému pilotovi Karlovi Kozákovi a průběžně druhý byl novic těchto klání, holický David Říha.              

Sobotní ráno bylo zamračené, v noci lehce zapršelo ale i přes to bylo nasnadě, že pískoví specialisté budou po čertech tvrdí oříškové.  Věčně usměvavý Keith  Best z Anglie, když jsem se ho zeptal, jak mu to jde na písku, tak mě sdělil, že už je 14 dnů na tratích v Belgii a Holandsku, takže na písku má celkem natrénováno.  Bezva… David říkal, že na písku jel zatím jednou v životě.  No uvidíme.

A už je tu půl deváté a na trať vyráží mladí, tedy třída nad 35 let. Chlapci si osahávají záludnosti pískové smyčky v lesím porostu, pro diváka trošku špatně přehledné ale dobře zabezpečené.  A už kolem mě lítne vzduchem Bjorn Verdoot , za ním Scott  Hayworth , sáákra ty se s tim teda nemažou, no to jsem na to tu zvědavý. David s Martinem Rybákem bojují s pískem, Karel Mitvalský s nastavením motocyklu, Eda Finěk s Láďou Sýbkem bojují skoro se vším.  Nejstarší a nejobsazenější kategorie jede v celku o poznání obezřetněji, pánové starší 66 let musí lépe rozložit své síly. Pák šedesátníci a padesátníci a já zatímco jsem hledal odkud by se dalo získat dobré akční foto jsem si ani nevšiml, že to české Waterloo na holandském poli, tedy spíše lesoparku právě začalo. Po prvních trénincích to přitlačili hned tři. Vlasta Vosecký, Fanda Bezdíček a Zdenda Šilhánek. Motor prvního jmenovaného zbaštil cosi, co pohřbilo jeho spalovací prostor, druzí dva skončili bezzubými převodovkami.  Ačkoli Fandovo mechanik vyškubl motor z rámu tak rychle, že snad ani nepovoloval šrouby, které tam motor drží, konstatovali jsme smrt 2 a 3 převodu s tím, že tady to jet na 1 a 4 fakt nejde a riskovat, že mu další kusy převodovky zničí více, než bylo dosud zničeno by nebylo rozumné. Honza Hrdina přišel z lesa ten den poprvé s helmou podpaží  a Pavel Russfell řešil spojku.                          Ve druhém tréninku objel Karel Mivalský zhruba 200m okruhu a už se jiskřička nevykřesala. Takže se měnilo zapalování. Karlovi Kozákovi vypadávala čtyřka. Nooo, tak to to ještě nezačalo a už jsme značně nebojeschopní .  Při poledním nástupu a defilé jezdců začalo opět pršet. Že by se tím smazaly výkonové rozdíly a naopak přišly ke slovu ty výkonnostní ? 

A  už tu máme start dnešního prvního závodu. Vedení se ujímá nebezpečný rakušan Schruff na Suzuki, Bjorn a Danny na zetkách, za nima těsně Karel a Scott Hayworth na BSA.  A řež mohla vypuknout,  jenže nevypukla…  Karel ztrácí, až se zetka zastavila úplně. Vpředu letí Schruff ale přes všechny včetně jeho doslova přeskákal Hayworth. Fakt umí. David bojuje kolem 6 místa, písek mu nedělá úplně dobře. Za ním jsou pak Rybák, Radek Zahradník s Jawou, Eda a Láďa Sýbek.   Scott ale ve 4 kole padá a kdyby bylo kde, tak je na co koukat. BSA dostává pořádně zahulit,  Chvílema se zdá, že jí snad přetrhne.  No nádhera.  V posledním kole bohužel dostihl i Davida Říhu a tak celkově zvítězil Danny Seels před Verdootem a Schruffem. David je 6, Rybák 12 a Radek 14. Danny Seels je vítězem poháru mistrovství Evropy ECMO.

Do prvního závodu nestarších jezdců tak za nás nastoupil jen sám voják v poli, Tonda Křápek, a že to bylo pole více jak 40ti členné. A samozřejmě nesmím opomenout „našeho“ amíka Jindru Greffa, kterého holandští pořadatelé opoměli při defilé jezdců odměnit vlajkou s hvězdami a pruhy. Toník neodstartoval zrovna nejlépe a svou razantní jízdou vybojoval 14 místo a Jindra bohužel až 25.

Ale nejvíce jsme se soustředili na jízdu závodníků nad 60 let. Tady se lámal chleba mezi Renzo de Santisem a Karlem Kozákem.  Ten si navíc do Holandska přivezl i seriozní nachlazení. A už je tu start ! Od startu první odšpuntoval Goran Joseffson na jawě.  Ale Karel těsně za ním. Renzo na 6 místě.  Renzo se promačkal za Karla, ten o něm ví, Joseffson je neskutečně rychlej, dává  v cíli druhému víc jak 30 vteřin.  Karel tahá !  Při nájezdu na dlohou lavici, před kterou jsem stál a fotil vidím jak Karel už v nájezdu není srovnanej, vidím ho, jak letí šikmo, čekám ránu… Praporečník ale nic ! Kozina upaluje výjezdem do kopce, pak dolu, kolem mě, ukazuju mu  ať zvolní, Renzo nejede !!! Karel Kozák z Nýřan je mistr Evropy. 

Start jezdců nad 50let skvěle vyšel Mírovi Nejedlému a taky Mírovi Hájkovi. Oba byli na prvním skoku kolem 5-8 místa. Bohužel druhý jmenovaný už za zatáčkou za touto lavicí nepokračoval, byl atakován jiným jezdcem, lehnul. Na něj jeho motorka a pak ještě jedna a ta sundala i za ním jedoucího Pavla Russfella.  Takže než se to všechno poskládalo na kola a kterej motocykl je vlastně čí, tak Pavel odjížděl jako poslední a kulhavý Míra Hájek, dosud 8 v pořadí ME nepokračoval.  Start navíc poznamenala i kolize Petera v.d. Nieuwenhofa se startovacím zařízením.  No ale závod totálně opět ovládl famózně jedoucí Jon Blancquaert.  Zvítězil naprosto s přehledem ve všech závodech a jeho neochvějné score vždy 50 bodů rovněž rozhodlo o mistru evropy už po první rozjížďce.  Pár kol mu skvěle sekundoval Míra Nejedlý, ten ovšem s velkým handicapem nachlazení a virozy.  Zezadu skvěle jedoucí  Peter vd Nieuwenhof přijel nakonec druhý, třetí byl Keith Best a Míra Nejedlý dojel 5.  18 přijel na dvěpade Pavel Russfell a 23 Jarda Růžička. Honza Hrdina přišel opět z lesa s přilbou v podpaží.  Prý má jeho BSA ještě nějaký mouchy…

Druhý závod třídy nad 35 let poznamenala kolize v poslední zatáčce prvního kola Davida Říhy na 4 místě s Martinem Rybákem dosud jedoucím na místě 5.  David bohužel nemohl pokračovat, protože to odnesly řídítka.  Ani dosud bezchybná Jawa Radka Zahradníka ho nedovezla do cíle a 3 kola před koncem jsem našel už jen jako diváka i Láďu Sýbka, jedu k němu, co je ? Smál se mé starostlivosti.  Nic, jen prostě nemužu… A tak nám zde zůstal jen Eda Finěk, který přijel celkově 12 a Martin Rybák na 7 místě.  Davidovi to ale na celkové 3 místo v seriálu ECMO stačilo.

Svůj poslední dnešní závod skvěle odstartoval Tonda Křápek, bojoval o 6 - 8 místo, ale pískomilové z dánska, belgie, holandska a švédska ho udolali, přijel celkově  na výborném 10 místě.

Karel Kozák už startovat nemusel, ale co by to bylo za bojovníka, kdyby nenastoupil ?  V předu se opět upáral ultra rychlý Joseffson a za ním Renzo de Santis a Karel.  A bylo i amatérským okem patrné, jak Karel vyčkává , kdy De Santise předjede na konci závodu a bude 2 x druhý.  Asi opojení ze zisku titulu či co to bylo, že Karel nedozoroval dostatečně svůj team mechaniků. Skončil 200m před cílem závodu z důvodu náhlého nedostatku PHM. A tak šachovnicový prapor v obou rozjížďkách zde viděl jen konstantně dobře jedoucí Vašek Vlk.

Do padesátníků už Míra Hájek ani Míra Nejedlý nenastoupili a tak nám zde zůstal jen neúnavný mechanik Honza Hrdina, Pavel Russfell a Jarda Růžička.  Blancquartovo sólo nemohl nikdo zastavit. Byl opět naprosto bezchybný. Peter vd Nieuwenhof dostal 30 vteřin v cíli a dokonce 8 jezdec už celé kolo. Honza Hrdina přišel opět z lesa s helmou v podpaží.  Jak konstatoval Venca Vlk, jak Montoya v F1. Ale on je nezlomný a on svůj motocykl naučí poslušnosti.

A je konec. Vyhlášení jednotlivců dnešního dne, kdy jsme na stupních nezahlédli nikoho z čechů.  V 8 hodin přišel šéfů šéf Alberto Langenberg v saku a tvářil se slavnostně.  A jak jsem už předeslal, David dostal vázu za 3 místo evropského poháru ECMO.  Na  to, že to jel poprvé v životě dobrý, co ? A pak přišla ta chvíle. A mistrem Evropy v kategorii nad 60 let se stává ? Karel Kozáááák ! Bylo to na kapesník.

I to, když Karel zpíval „kde domov můj“ …  Tak jsme si popřáli se všemi zdraví a štěstí a pozvolna se rozjeli domů. Ale ze všech je cíti, že sezona ještě neskončila. Že se všichni potkáme ještě jednou letos. 13.9.2014 v Dieskau, tady kousek za Chomutovem u Halle se jede motokros národů. A naši obhajují stříbro v „mladejch“ a zlato v „padesátníkách“ . A že nám to ostatní národy nedají jen tak lacino, to si můžeme být už teď jisti…