Randers – ME veteránů motokrosu 3.5.2014
Technická přejímka proběhla více méně bez komplikací, bylo od dánů roztomilé, že každého borce po přejímce vyfotili s jeho motocyklem a posléze fotky rozdávali jako pozornost. Nicméně pravidla jsou pravidla a organizátoři striktně trvali na jejich dodržování, což je pochopitelné.
A už je tu sobotní ráno, počasí stále slunečné, trať dokonale připravena a v půl deváté už burácí areálem stroje nejmladších jezdců, vznáší se světle modrý dým dvoutaktních studených motorů a závodníci očuchávají první metry záludné trati. „Kolik si toho pamatuješ?“ ptá se David Karla po prvním 20ti minutovém seznámení . „Ty vole nic, maximálně jeden skok ! To je zamotaný jak prase, ale tadle dlouhá zatáčka, ta mě baví…“. A už se trénuje dál , nastupují nejstarší a nejpočetnější jezdci, následují šedesátky, pak padesátníci. A tak dále ještě jednou znovu, to už ale ve větším trapu, aby ne, vždyť druhý trénink je už měřený. Probíhají opravy a úpravy motocyklů, Davidovi teče přední vidlice, Honza Hrdina běsně šroubuje na své BSA, Jindra Greff si maže řetěz… Ve dvanáct je defilé jezdců, probíhají plamenné projevy, dánové slaví 100 let založení jejich motoklubu. Vcelku symbolicky uspořádáním takovýchhle závodů.
Ve 13:00 se staví na start první rozjížďky nejmladší závodníci. Signálník ukazuje 15, 5 a už upaluje stranou. Start !!! Řev motorů vytočených do bezvědomí a v první zatáčce se láme chleba. A nejen ten. Rakušan na suzuki upaluje jako čert, za ním je belgický jezdec a David hned za nimi ! O Karla se opírá další belgičan a Martin Rybák se probíjí za nima. Dobrý, uff… Pole prolítne kolem mě, skáčou a točí doprava, pak sjezd, pár zatáček a uskákaná pasáž trati. Koukám po klucích, kdeže jsou a nevidím číslo 12 ! Modrobílý dvoumetrový jezdec a motocykl by nešel přehlédnout ! Kde je ??? V dálce a prachu vidím jak to tlačí… Přetrhl lanko na plyn… Ale závod se pro nás i bez nejrychlejšího našeho jezdce vyvíjí fantasticky. David tahá jak běsnej, Martin kousek za nim, super. Hned za desítkou nerychlejších práská originílní netlumený výfuk Jawičky Radka Zahradníka a Edu Fiňka co jede s ním asi musí od toho šťípat v uších. A koukám, našim největším soupeřům se nedaří, Belgičan Verdoodt jede na prázdný gumě a u rakouské Suzuki plandá přední kolo, že je jezdec asi rád, že se vůbec vejde do vidlice. David dojíždí 4 a Martin za ním na 5 místě.
Start 1 rozjížďky jezdců nad 66 let nebyl tak zcela podle našich představ, ale Zdeněk jede perfektně, je kolem 15 místa. Tedy až do chvíle, kdy jej atakoval jezdec číslo 27 a ošklivě jej poslal k zemi. Naštěstí se mu nic vážného nestalo. Nicméně byl největším smolařem naší výpravy, kdy už po treningu 4 rychlostní převod jeho motocyklu vykazoval absenci ozubení. Ale při jeho evropském debutu skvělý začátek. Padá i vinou balvanu Vláďa Tulka a tak nám zde zůstávají jen Tonda s Jindrou, kteří soupeří paradoxně spolu. A že to byl boj nelítostný dokazuje i to, že Jindra to tam Toníkovi ještě v poslední zatáčce takzvaně vsadi.
50tníky hned po startu ovládl nenápadně, leč velmi svižně jednoucí Míra Kortla a celé pole vedl skoro polovinu jejich 20ti minutového závodu. Bohužel fantasticky jedoucí belgičan Blancquaert na ČZ byl nepolapitelný. Stejně tak nizozemský Schram na BSA. Nicméně ani naši další jezci se v poli neztratili. Honza Hrdina si po fatální závadě na své BSA zapůjčil zetku od Edy Fiňka a ačkoli neodstartoval nejlépe, dojel v první desítce. Další Kotrla, Míra Hájek i Karel Liška přijeli ve druhé desítce. Smůla vyloučila Jardu Růžičku, jehož výfuk opustil své určené místo, škoda.
A po krátké přestávce se opět na start narychtovali všchni ti nejmladší, opravili defekty svých strojů a dala se očekávat nevídaná bitva. A taky že jo ! Hned po startu ujížděl Verdoodt, za ním Suzuki s novým předním kolem, nicméně tu už v půli prvního kola přeletěl modrobílý jezdec číslo 12. A suzuki se nám vklínila před další belgickou zetku a Davida a Martina. Nicméně ze suzuki se v půli závodu začoudilo a dál se jí nechtělo, až když zchladla. Zato vpředu si dávní rivalové dávali co proto. Karel s Bjornem se předjížděli i 3x během jediného kola, užívali si závodu. Bohužel vinou špatné komunikace s depem náš jezdec nebyl informován že se jede už poslední kolo a tak belgičana „nechal“ vyhrát. David s Martinem obsadili fantastické 3 a 4 místo. Celkový počet získaných bodů dával naději na bednu ! A taky že ano. David při svém debutu v mistrovství evropy obsadil 2 místo a Martin Rybák 4. Nádhera…
Do závodu +66 už nenastoupil Zdeněk ani Vláďa. Jejich stav po první rozjížďce už nedoporučoval pokračovat. A tak se do boje s početným polem pustil jen Tonda Křápek a Jindra. Prvnímu z nich se ale nevydařil start do závodu a tak bohužel nezlobil jezce na předních místech, tak jak to bývalo u něho zvykem v loňském ročníku.
Přišel start kategorie nad 60 let. A přes celou trať v chumlu jezdců vidím jak ten hrozen vede světle modré tričko ! To je číslo 7, Karel !? A za nim ? Další zetka ? No jasně, to je Fanda !!! Stojíme s klukama u hrazení a hledáme Míru a Vaška. Ti se prodírají ve druhé desítce. A bylo jich přes 40 ! Karel Kozák letí jak smyslu zbavený, sedí vzadu na blatníku a i přes poměrně hodně dobitou trať jede fantasticky. A Fanda ? Pořád tak 50 m za ním ! Míra Hanáček ale taky zlobí, už je 5,6 když při výjezdu z pravé zatáčky ho ošklivě atakoval jiný jezdec a přimáčkl na břeh. Mirek upadl dost ošklivě. Ale je to tvrdý chlapík, zvedá sebe i motocykl a dojíždí do depa. Naštěstí bez zranění . Ale ve vedení závodu je stále Karel a Fanda za ním ! Ukazujeme jim ať poleví, ať jedou hlavou … Snad to pomohlo ? Měli snad 200m náskok. Františka bohužel dvě kola před koncem dostihl a dokonce i předjel dán na BSA ale na Karla už neměl šanci. V cíli 1 a 3 !!! Vašek Vlk při své už konstantní absenci tréningu byl také viditelný ve druhé desítce jezdců. Fantastický …
Poslední závod padesátníků měl obdobnou režii jako ten předchozí. Míra Kotrla je opět vodil po startu nádherně, po sléze byl ale zdolán Blancquaertem i Schramem, halt tihle jezdci na písku prostě umí. Honza Hrdina opět na ČZ předváděl heroické kusy, Karel Liška přijel 10 a hned za ním Míra Hájek a o několik málo míst za nimi Míra Kotrla.
A pak všechno stichlo, adrenalin vyplavený se pomalu rozpouštěl, stydly motory i hlavy jezdců, probíhaly gratulace, debaty, diškuse, nakládalo se a balilo. A všichni jsme se poměrně dost těšili na to, až předseda dánského motocyklového klubu předá ceny a komentátor bude komolit jména českých jezdců. A dal si práci. Jeho Dejvid Rihaaa, Miroslau Ktrlaaa a Kaarl Kouzáák bylo úsměvné.
A tak snad jen závěrem lze konstatovat, že pan Maršálek na příštím závodu toho podniku bude na stupně vítězů volat třeba ještě více českých jmen a příjmení a naopak komolit ta těžko čitelná ?
Přijďte si to všichni 7.6.2014 do Stříbra poslechnout… Stojí to za to
Radek Novák
Classic Motocross CZ
