Výlet do neznáma - do Vílance...

Protože jsme byli několika pořadateli našich setkání pro letošní rok lehce vypečeni ať už z relevantních důvodů či jiných, pátrali jsme v neprobádaných vodách, kam bychom s tím naším cirkusem v červnu zaparkovali. A protože se neustále snažíme kočovat do různých míst naší zemičky a nabízet naším jezdcům přívětivý dosah tak nějak pro všechny (takže to vlastně máme skoro furt skoro všichni docela daleko) a zároveň trať vyhovující našim strojům i pilotům, volba padla na vesničku Vílanec, nedaleko Jihlavy. 

          Michal Zelený, jemuž celý areál patří a který má za sebou velmi pestrou motokrosovou minulost nám při prvním setkání předvedl co všechno je schopen na svém multifunkčním areálu natahat za různé verze trati. Nepamatoval jsem si z toho nic, ale docela se mě to líbilo. Hlavně cokoli jsme se tak nějak domluvili, tak jen kývnul jako že hmm, tak jo ... Tak jo ! Huwudí se....

Neboť naše činnost zjevně mnohým z Vás není lhostejná, byla trať inkognito navštívena našimi účastníky, kteří vyslali do éteru poplašné zprávy a fotografie. No, přiznám se, že znejistěly a poplašily i mě .... Po mém příjezdu v pátek v podvečer jsem se za svou nejistotu a červíka nedůvěry styděl. Všechno bylo nachystaný naprosto vzorně. 

        V pátek večer pršelo. Docela fest. Znovu začlo lejt chvíli po půlnoci a poslední vydatný lijavec přišel nad ránem. A já byl smutný... Protože další závody na blátě, to už by byla velká smůla letos. Ale ranní briefing nám ukázal, že trať je vlhká ale né moc a sem tam sice louže ale ty půjdou objet, když se bude chtít. Michal se culil a povídá : Po obědě budem ještě kropit ! To určitě, po takovym slejváku !!! Ale opět se potvrdilo, že lokální znalost je 100 X více než geologický průzkum... Ono se fakt odpoledne prášilo. Kdekoli jinde by závodiště bylo nesjízdné dva týdny. Tady ne... A tak se taky teda závodilo ! A jak !

        Každý si užil své bitvy se soupeři, bylo opravdu na co koukat. Ale nemůžu zde nezmínit udatnou jízdu Lukáše Dittricha, kterého opustila pěna ze sedla a on celou rozjížďku absolvoval na laminátu nebo v stoje na svém motocyklu ČZ. 

Ale né vše je vždy zcela dokonalé, musím se zde omluvit za drobné nedostatky našeho časosběrného dodavatele. Inu, nikdo není neomylný a tak buďte prosím velkorysí. My tu spolupráci vyladíme, věřte nám... 

A tak teď přeju všem hezkou cestu do Chorvatska nebo na Mácháč, ale ať jste včas doma na bitvu na moravském poli, aneb moravské Farleigh. Radim se svou partou už nás netrpělivě vyhlíží ... 

Krásné léto a těšíme se na Žlutavách ... 

Radek.