V minulosti jsme se snažili pro zkrácení zimy přinášet články o motokrách ze zahraničních webů, ale od té doby, co je na facebooku skupina Czech Evo motocross, vystačíme si skoro sami. Za tento článek děkujeme Petrovi Čechovi, který se krásně rozepsal o Yamaze YZ 250.

 

 

Tak zima se nám neodvratně přibližuje a s ní se také prohlubuje tzv. „absťák“ po EVO motokrosu..i když ono jezdit se dá, ale kdo by tahal ven ty naše skvosty,takže aby se dalo tohle období přežít, pokusím se“vstříknout nám žil“- :-) nějakou tu medicínu ve formě představení další své Yamahy.

 

Tahle Yamaha má zajímavou historii..ona nemá totiž vůbec žádnou!! Už jsem to zmínil v Motocross Magazínu…za vznikem tohoto konkrétního stroje stojí pořízení jiné YZ 250 1990 v Itálii na jaře roku 2019,když jsem chtěl rychle nějaký stroj pro první závod v Classic motocrossu v Ostrově u Lanškrouna,protože dokončení mé YZ 490 1985 bylo v nedohlednu.V okamžiku,kdy mi z Itálie dorazila tahle YZ 250 1990, mi došlo,že se mi podařilo koupit něco mimořádně zachovaného a téměř nejetého a jezdit na tom by byl hřích,nicméně YZ 250 1990 se mi moc líbila a navíc mi ležel doma spodek motoru 3SP-1990 ,také v perfektním stavu,tak jsem se rozhodnul,že zbytek motorky prostě dokoupím po dílech a že postavím FACTORY replicu,jako poctu Pekku Vehkonnenovi-finském tvrďákovi a sympaťákovi,kterého jsem si zamiloval už na Cagivě, ale o něm snad někdy jindy.Rám jsem sehnal v Itálii,kyvnou vidlici s přepákováním ve Francii,airbox,který je každý rok do modelu 1991 jiný,až po půl roku shánění v USA,originální chladiče také v USA a zbytek,jako originál šrouby přepákování a tlumičů,osky ,sedlo,nádrž,hadice atd,atd… už byla skoro brnkačka.

Protože jsem nechtěl sériový stroj a Yamaha měla dlouhou dobu podíl v Ohlinsu ,a i proto,že k Yamaze zlatá sedí, navíc jsem ten nápad nosil už dlouho v hlavě a jedny zlaté „duby“ se mi už pár let v dílně válely..padlo rozhodnutí postavit tenhle stroj na dobových Ohlinsech.Zadní tlumič také nebyl problém,tak se šlo na věc.

 

Základem byl neunavený a nijak poškozený rám,kyvná vidlice také vypadala perfektně,celý podvozek dostal nové ložiska a uložení ,ale první oříšek nastal při řešení,jaké brýle použiji pro Ohlinsy,které jsou jednokomorové 46mm.Nakonec jsem použil brýle pro YZ 250 1996 až 2002,musel se upravit sloupek řízení,k němu vymyslet ložiska řízení,dále potom jsem použil náboj př.kola z modelu YZ 1998,kde je už 17mm oska,vyrobit příložky,na tenhle náboj přišel př.kotouč Braking oversize 260mm,pro který jsem musel vyrobit adaptér na brzdič Nissin,který brzdí nová pumpa pro Hondu CR také od Nissinu,která žene brzdovou kapalinu brzdovou hadicí od Venhillu.Ráfky od Excelu i výplety byly také nové,když tedy stavím ten „nový“ motocykl.Když se posuneme výš,tak uvidíme řídítka Renthal,prověřený plyn a páčku s objímkou spojky od Domina s gripy od Odi. Chladiče přišly vyčistit v ultrazvuku,poté chemicky odlakovat,dále znovu nalakovat na černo,chvíli jsem si lámal hlavu s mřížkami na chladiče,protože na tenhle model už nejdou koupit,ale i to jsem z pomocí orig dílu od Yamahy vyřešil.V první fázi jsem koupil sedlo pro model 1988-1990,jako i novou pěnu a „ten pravý“ protizkluzový potah od Tecnoselu-později jsem po nějakých najetých mth dospěl k názoru,že mi vadí ten retro posez v motorce,kdy mám hodně pokrčené nohy a koupil sedlo pro model 1991-1992,které má jinou základnu,k němu od Ceetu tvrdší a vyšši pěnu,a poté už i s úpravou pozice řídítek je poloha velmi komfortní—o tom,kolik tahle rozmařilost ze sedlem stála,se nebudu ani zmiňovat-J.Zadní náboj jsem použil z modelu YZ 1995,k němu přišel brzdič pro rok 1990(správnou páku zadní brzdy jsem trefil až napodruhé-neuvěřitelné,co všechno konstrukteří během jedné modelové řady/1988-1992/,měnili).Samozřejmostí je nový zadní kotouč,rozeta od Afamu a řetěz od ČZ chains.Stupačky dle mého zvyku jsou větší od IMS.Plasty od Ufa a polepy od mého dvorního dodavatele Honzy Blechy-Nina-x ,tímto mu děkuji,že má se mnou svatou trpělivost.V rámci projekty Factory jsem všechny původní ocelové rozpěrky v silentblocích atd. nahradil hliníkovými,jako jsem si vymyslel takovou blbost,kdy jsem vyrobil pro všechny plasty osazené hliníkové podložky,jaké Japonci používají nyní.Myšlenka byla,že tohle mne určitě na trati významně zrychlí-J-J.V přepákování ,kyvka,kola-všechny ložiska jsem dal nové,abych se před Pekkou nemusel potom stydět.

 

Motor…ten mi dal…Už jsem zmínil výše,spodek motoru je 3SP-1990,dostal všechny ložiska a gufera nové.Proběhla pečlivá kontrola převodovky,ale ta měla snad jen 15mth od nova,nová spojka,perfektni koš,nutný základ pro to,co jsem si vymyslel „nahoře“.Válec s přívěrou je z modelu 1992 převrtaný na objem 258ccm,nějaký čas jsem strávil velmi důkladným portingem válce i klikového prostoru a přechodů.Upraven spalovací prostor,ale ne naposled,jak se později ukázalo.Boyesen dodal kompletní domeček klapek vč. Power wingu.Karburátor je notně revidovaná replika Keihin PWK 38 doplněný o vlastní konstrukci mechanického power jetu.Zapalování je použito z modelu YZ 250 1997,kdy se musela po změření vyrobit nová drážka klínku v rotoru,protože novější model má zapalko v jiné poloze.Tohle zapalování je plně digitální s proměnným předstihem.Koleno výfuku dodala firma Messico ,koncovku jsem nechal sériovou,která mi vyhovuje kvůli svojí délce.A jak to celé funguje?Tyhle starší Yamahy měly sklony k detonacím,i tady jsem se nimi potýkal,Několikrát jsem měnil předstih,X krát nastavení karburátoru,nakonec vše vyřešila upravená hlava z model 1997 a jiný tvar jehly.A průběh motoru?Už dlouho mne při výjezdu ze zatáčky nějaká motorka nenatáhla tak,že už jsem nebyl schopný ubrat a jen se modlil během té pikosekundy,ať to moc nebolí…naštěstí zázrakem to dopadlo dobře a také mne velmi překvapilo,jak celý motocykl perfektně brzdi,to jsem nečekal.Samozřejmě,že takový motocykl je vysoko nad vlastními jezdeckými schopnostmi, ale jednou to je replika Pekky Vehnoknena a ten by přece nejezdil jen tak na něčem obyčejném.

 

V průběhu doby jsem motocykl postupně dolaďoval různými drobnými změnami do stavu,kdy to je téměř dokonalý stroj,ale jak to tak bývá, nikdy neříkej nikdy…