Classic Motocross: Žár u Vacova - reportáž
Každý máme tak nějak rádi ten „svůj“ kousek země, místo kde jsme se narodili, nebo kde žijeme. Ale Šumavu, tu prostě musí mít rád každý. No a tak se nám po létech naší lopotné činnosti konečně povedlo uspořádat závod Classic Motocrossu na Šumavě. Lví podíl na uspořádání tohoto podniku má veliký enthusiasta a dříč tohoto sportu, Zdenda Hořejš.
A tak jsme se většinou už v pátek sešli na šumavské louce, která se pro tento víkend jmenuje depo, protože přes cestu další šumavské louce a rokli pod ní budeme pro tentokrát říkat závodní trať. Tentokrát premiérově přijeli i kluci sajdisti (překladač mě to neustále přepisuje na „sadisty“) a myslím, že naše setkání a další společné sny a cíle jsou velmi poetické, inu uvidíme co z toho vznikne. A už je tu ráno svlažené rosou a s Ivankou jdem do budky vykonat přejímky a papírové parafernálie, aby následně nestor jihočeského motorismu, paní Parkosová s pomocníkem měli podle čeho účastníky kontrolovat a počítat jejich průjezdy. A následně při lítých bojích poctivě a přesně kontrolovat a zapisovat jejich pořadí. A tak podle zaběhlého manuálu, už se rozjíždí první rozjížďky jednotlivých kategorií. Akci jsme v programu zahájili těmi co jezdí s postranním vozíkem, následovali GP65, GP75, twinšocí a evíčka spojená se superevíčky. Pro odpolední program jsme na žádost několika účastníků dvou kategorií, přesunuli twiny mezi GP65 a GP75, proč bychom nevyhověli ? A pestré pole čítající kdysi věhlasné značky ČZ, JAWA, ESO, CAN-AM, MAICO, HUSQVARNA a rovněž soudobé značky s bohatou historií KTM, YAMAHA, HONDA, SUZUKI, KAWASAKI, počalo rozorávat místní záludnou trať. Drobnou skvrnou na famózním podniku byl fakt, že místní trať byla po minulém závodu přizpůsobena více soudobé technice a nabroušené hrany a dva moderní technické prvky dělaly mnohým starosti. Některým téměř fatální.
Polední pauzu jsme vyplnili kromě rozpravy s jezdci velice pěknou chvilkou, kdy mezi nás zavítal pojem strakonického motorismu, pan Zdeněk Polánka. A protože za prár dnů oslaví výrazné životní jubileum, komentátor Pepa Kodrik s ním udělal hezký rozhovor a náš spolek mu věnoval malou pozornost. Panu Polánkovi se mezi námi moc líbilo a přislíbil, že pokud zdravíčko dovolí, tak rád se s námi setká i na dalších podnicích. A už je po pauze a závodí se na ostro. A že to byly kruté leč férové boje, není třeba více popisovat, to každý ze závodníků dobře ví. Nicméně všechny rozjížďky měly svého jasného vítěze. GP 65 tentokrát opanoval Petr Kašše, GP 75 Slávek Branda, twinshocky systémem start cíl dvakrát suverénně vyhrál Pavel Janda (všichni ČZ) a v kategorii EVO všechny deklasoval Radek Plavecký na Hondě CR250. A tak tito nejrychlejší borci dostali od pořadatele kromě tradičních váziček i věcné dary, co Zdeněk Hořejš zajistil u sponzorů – tímto moc děkujeme. A děkujeme všem, kdo pálili svá těla ve žlutých vestách s praporky, děkujeme těm, co startovali a ukazovali 15 – 5, i těm kdo řadili na start, děkujeme všem kdo se zúčastnili v jakékoli formě, už jako diváci, jako doprovodi či jako závodníci.
No a co dodat ? Krátce po 17 hodině jsme vyhlásili šampiony dnešního klání, každý si naložil ten svůj ansámbl a rozjeli jsme se k domovu. Naposledy se každý z nás pohledem na šumavské kopce rozloučil s místní pohádkovou krajinou a s nostalgickou vzpomínkou na to co jsme tu právě zažili odjel. Stínem na vzpomínce zůstává jen to, že přestože každý z nás udělal pro to , abychom takový závod prožili absolutní maximum, nízký počet účastníků nám všem pokládá několik otázek. Proto Vás, kteří jste dočetli až sem, prosíme o zpětnou vazbu, nestyďte se a napište nám. Pokud od Vás nebudeme jakkoli mít zpětnou vazbu co je nebo není dobré, nebude naše snažení vzkvétat.
Děkuji
Radek Novák