2025 s výhledem na 26? Aneb jak bylo a jak bude?

Odcházející rok člověka svými dlouhými večery obvykle provokuje k zamyšlení a ohlédnutí se přes rameno. Vzpomínám si na prožité euforie z Březolup, Trutnova, Benátek, prostě všude tam, kde se vše vydařilo, jako by to bylo samozřejmé, nicméně pro mě osobně byla ta letošní sezona trošku trpká... Ještě dlouho ve mě bude ten šok, který jsme prožili ve Žlutavách. Možná na furt. A možná to tak má být. A nemalou měrou se na té trpkosti podílel i "pořadatel" evropského poháru, kdy jsme se místo uznání a pochvaly za práci na bezchybném a famózním závodu ve Stříbře dočkali titulu "schwein-hund" či jak se to píše...  Moc díky všem, co jste se na letošní sezoně podíleli ať už pracovně, či jako jezdci, mechanici, okrasný doprovod, či jen obyčejní čumilové. A moc děkujeme i restauraci Bartoni v Kočí, kde nás vzali pod svá křídla při letošním vyhlášení. 

Pevný časový rozvrh každého našeho setkání pro rok 2026, který Péťa Čech velmi pilně vypracoval, je zde:   

HARMONOGRAM 2026

CAGIVA a Husqvarna 125cc modelový rok 1987 a 1988
Cagiva a Husqvarna 250cc do modelového roku 1988
HONDA  250cc a 500cc do modelového roku 1986
SUZUKI RM 125 modelový rok 1987
SUZUKI RM 250 do modelového roku 1986
YAMAHA YZ 125  modelový rok 1987
YZ 250 do modelového roku 1987
YAMAHA YZ 490 do modelového roku 1990 

Také bylo dohodnuto, že na celkovém vyhlášení po sezóně budeme vyhlašovat nejlepšího jezdce nad 60 let v kategoriích TWIN 50+,EVO 85+,EVO 50+  a nejlepšího jezdce na motocyklu 125cc kategorií EVO.

Nicméně protože nás doba a zvyšující se náročnost nutí k větší obezřetnosti, bude zde na stránkách co nevidět nový formulář pro vyplnění formálního přihlášení a zřeknutí se odpovědnosti, na kterém v současnosti pracuje pověřená právní kancelář. No a poslední a bohužel nejklíčovější novinkou je, že budeme nuceni zavést a kontrolovat zdravotní stav účastníků formou "závodních licencí". Aktuálně můžeme prozradit, že intenzivně jednáme s poskytovatelem té služby, společností ČAM, tedy s panem Šeflem. O finální podobě našeho jednání Vás zde budeme včas informovat. 

Startovní číslo 2, aneb nezapomenutelné DVOJKY

Další sezóna classic motocrosu je za námi, nastalo nám „okurkové“ období….do jara daleko, tak si pojďme dlouho chvíli zpříjemnit malým ohlédnutím za bohatou motokrosovou historií…..

…. nevím ,jak u vás , ale u nás venku je hnusně, že by ani psa na trať nevyhnal…..motorek mám už plnou hlavu, tak jsem dostal takový nápad… zavzpomínejme spolu na jezdce, kteří se nesmazatelně zapsali do výsledkových listin závodů Mistroství světa v letech 1980 až 2003 . Domnívám se, že v těchto letech zažíval světový motokros svůj absolutní vrchol….aby to bylo ale trochu jiné, věnujme se jezdcům , kteří sice byli světovou absolutní špičkou, ale protentokrát vynechám všechny ty legendární mistry světa a něco málo tady napíšu o jezdcích , kteří se proslavili, jako slavné dvojky a vozili na svých „number plate“ startovní číslo 2.

Proč? Protože když někdo skončil druhý, tak většinou celý rok bojoval o titul a když někdo skončil druhý vícekrát, tak je to skoro takový malý mistr světa :). Tyto jezdce bych rozdělil do třech kategorií.

Do první kategorie bych zařadil čtyři legendy. 4ři proto, že tihle jezdci skončili ČTYŘIKRÁT DRUZÍ!! Tzn., že všichni tihle jezdci byly tzv. dlouhověcí-dokázali se velmi dlouho udržet ve špičce a v mnoha případech je o titul připravila jen nehorázná smůla a i když platí pořekadlo ve smyslu, že historie se neptá, jak to probíhalo, ale jak to dopadlo, tak někdy není na škodu si určité okolnosti připomenout.

Jako prvního nemohu uvést nikoho jiného, než finskou legendu, sympatického seveřana, Pekku Vehkonena. Jediný Pekka Vehkonen totiž skončil v letech 1987 až 1990  4krát po sobě v MS pokaždé druhý!!!To se nikdy nikomu jinému nepodařilo. Pekka už měl titul ze 125tek na Cagivě z roku 1985. Cagiva ale toužila po titulu i ve třídě 250cc a v roce 1987 nasadila s plnou polní silný tovární tým do 250cc , kam právě ze 125tek Pekka přešel. Už v prvním roce Pekka jen s přispěním velké smůly titul nezískal. Sám velký Eric Geboers, který ten titul v roce 1987 na Hondě získal, v jednom rozhovoru uvedl, že Honda i on sám zisk titulu ve 250cc ze začátku podcenili a kdyby v průběhu roku Pekka několikrát nevypadl na banální technickou závadu, titul by měl Vehkonen na Cagivě a ne Geboers na Hondě. To hned v dalším roce celý rok bojoval Pekka o titul s nově příchozím do třidy 250cc Johnem Van den Berkem, který jel v roce 1988 asi ve své životní formě a titul ukořistil právě Johny. Paradoxem je , že v dalších dvou letech už Van den Berk skončil vždy za Pekkou.

Druhou legendou není nikdo jiný, než nestárnoucí a pořád na vysoké úrovni jezdící Brit Kurt Nicoll. Tento neuvěřitelně dlouhověký jezdec skončil poprvé druhý v královské třídě 500cc už v roce 1987 a druhé místo obhajoval s přestávkami pro zranění až do roku 1992..potom přešel do třídy 250cc a i tak se až do roku cca 1998  pořád držel ve světové špičce. Minimálně ve dvou případech měl našlápnuto na titul, ale bohužel vždy mu vystavilo stopku nepříjemné zranění, když vedl celý šampionát.

Třetí legendou není nikdo jiný, než velký sympaťák, který měl bohužel tu smůlu, že byl vrstevníkem „nějakého“ Stefana Evertse. Tím borcem, který se proslavil hlavně na Suzuki Johnson/později Winfield/ se startovní číslem 2, je Belgičan Marnicq Bervoets. Tohoto jezdce jsem měl velmi rád, nezapomenutelný byl pro mne rok 1996 a 1997, kdy celou sezónu sváděl boj o titul se Stefanem. V těchto letech jezdila vůbec velmi silná generace jezdců v čele s Evertsem,Bervoetsem,Bierem,Demariou,Vohlandem,Bolleyem,Albertynem,Bartolinim,Tragterem atd….Z výsledků ze Světa motorů si pamatuji, že Marnicq už na konci 80tých let, jako mladíček porážel v závodech mistrovství světa našeho Petra Kováře ve 125cc, tak poslední druhé místo/sice už na 4T, ale promineme mu to, že jo?/, si zapsal v roce 2000..neskutečné!

Čtvrtý do party není nikdy jiný, než kdysi historicky nejmladší mistr světa/v 16letech/ , holandský kudrnáč  Dave Strijbos. Dave byl poprvé druhý za Pekkou Vehkonenem v roce 1985 a své poslední celkové druhé místo získal  v roce 1992. Tento jezdce patřil do kategorie jezdců pro malé obsahy, na větších objemech mu to nikdy moc nešlo/podobně,jako Chicco Chiodimu/.

Do druhé kategorie bych zařadil jezdce, kteří jsou nesmazatelně spjatí se startovním číslem 2.

Jako prvního bych uvedl Jackyho Vimonda, růžového pantera, který v letech 1984 a 1985 shodně skončil vždy o pár bodů za mým dětským idolem, rakouským pekařem z Udemsu, Heinzem Kinigadnerem. Snad každý si vybaví červeno-bílou Yamahu se startovním číslem 2 a na ní borce v legendárním růžovém oblečení JT Racing. Možná, že kdyby se při oslavách prvního titulu v motokrosu pro Francii na konci roku 1986 nestala Vimondovi ta nešťastná událost….kdy při okázalé oslavě v Moulin Rouge spouštěli za zvuků slavnostní hudby Vimonda na vítězném motocyklu zaháknutého na provazech za řídítka a zadní část moto, se z jedné strany řídítka provaz vysmekl a Jackly spadl z velké výšky na tvrdou podlahu, kdy bohužel při tomhle pádu utrpěl těžký úraz páteře…..mohl těch dvojek přidat ještě více, ale to už nezjistíme. S dvojkou také jezdil americký sympaťák Bobby Moore, jak ve tříde 125cc ,tak i ve 250cc, dále další –nedávno zesnulý - US boys Mike „Gunner“ Healey/, který o titul bojoval v roce 1991 ve třídě 250cc až do poslední jízdy v Japonsku s dalším US maníkem Trampasem Parkerem, který nakonec titul doslova o pár bodů vybojoval pro sebe i za pomoci Hondou dosazeného speciálně pro tento závod dalšího američana Jeffa Stantona/. Když se tedy podíváme za oceán do USA, kde vlastně tahle tradice number plate vznikla, tak z 2kou jezdící by např. Mark Barnett na Suzuki, potom Jeff Emig na KX 250 a asi nejznámější „majitel“  čísla 2,není nikdo jiný, než King of Supercross, Jeremy Mcgrath.

Dále tu jsou jezdci, jako byli Andre Malherbe, Eric Geboers, Georges Jobe, Stefan Everts a ještě Joel Smets, kteří byli za svou kariéru několikrát druzí, ale Ti dohromady získali tolik titulů mistrů světa, že nějaké dvojky v jejich případě nejsou vůbec zajímavé :)

No a poslední kategorií je Michele Rinaldi. Vysvětlím, proč.

Michele Rinaldi byl za svou kariéru třikrát druhý…na žluté RM s číslem 2 se stal pro mne nezapomenutelným…..ALE, psal se rok 1984 a probíhaly tréninky na poslední velkou cenu ve třídě 125cc toho roku, která se jela v Lucembursku v Ettelbucku. A tehdy se v tréninku odehrála snad jedna s největších sportovních tragédií motokrosové historie. Do Lucemburska přijel, jako leader MS 125 1984 s jasně pohodlným náskokem 30 bodů právě na  Rinaldiho také Ital , navíc startujícím na Italském motocyklu  Cagiva, Corrado Maddi/získání titulu by pro Corrada i pro Cagivu bylo první pro oba, v případě Cagivy by to byl HISTORICKY první titul v MS 125 pro evropskou značku vůbec/. Na trati si zrovna  zkoušel ostrý start další!!! Ital Michele Fantom, zvaný Fantomas, bohužel  vůbec nedával pozor na provoz na trati a narazil přímo do nic netušícího Corrada Maddiho, který projížděl do dalšího tréninkového kola. Následoval střet těchto dvou jezdců, při kterém utpěl Corrado Maddi zlomeninu nohy a bohužel už dále nemohl pokračovat. V závodě pak Michele Rinaldi zlikvidoval pohodlný náskok  Maddiho 30ti bodů a v podstatě nečekaně tak získal titul mistra světa . Tímto jsem chtěl naznačit, že nebýt téhle sportovní tragedie, byl by Rinaldi pátým, kdo by měl na svém kontě 4 druhá místa…..nicméně ČTYŘI druhá místa mají jen 4 jezdci a tomu pátému nakonec dílem řízení osudu připadl titul..

Tak, to by asi tak  bylo pro tuhle chvíli vše a třeba zase někdy příště tady o něčem jiném.

Petr Čech

Celkové výsledky 2025

Classic motocross - celkové výsledky 2025

Návrat ke kořenům ?

Naše veteránské běsnění se za ta léta, co se tomu věnujeme někam posouvá. A opravdu je na našich závodech vidět plejádu krásných motocyklů zašlých a zaprášených časů. Ale nějak se nám vytratili ty pravěké začátky našeho milovaného sportu, motocykly z doby kdy muži byli z oceli a lodě ze dřeva... Ačkoli jsme si vědomi, že fraška života běží jak splašená herka a diváka už pranic nezajímá zápletka prvního dějství, pojďmě si připomenout ty skutečně dřevní doby. Éru hrdinů let 50. 60 a 70tých ... Jména jako Souček, Rón, Čížek, Dobrý, Hřebeček, Bickers, Roberts, Banks, Smith, Hallmann, Fridrichs, Lisý... A abych neurazil někoho, koho jsem nejmenoval. Prostě nám tak nějak chybí ty echt motocykly na kterých se závodilo dříve než přišly "krňávky","klapky" a já nevím které ještě vymoženosti let minulých. A tak tedy bychom velmi rádi pro příští rok vypsali kategorii "VINTAGE" kategorii výrobně ohraničenou strakonickým "Montreálem".  A tak bychom moc rádi ke kategorii Classic 66 a 125 Classic přiřadili i tyto motocykly, po kterých se nám věru stýská. Zkrátka chceme zas vídat na našich závodech ty Libeňáky, Laureáty, Evropany, Esa, Dvoulaufy, či snad původní BSA, nebo Matchlessy, Lita, Greevesy ? 

A ačkoli víme velmi dobře, že závodí se především, budeme trvat na originalitě těch strojů. V úpravách bude povoleno pouze použít sklopné stupačky, nepůvodní karburátor a bezkontaktní zapalování.  A ačkoli mě kolegové z klubu varovali, že si na sebe pletu bič, měli bychom se trošku poohlédnout za sebe a přibrzdit se ve vývoji těch 50 - 60 - 70 let starých závodních strojů ... Nebo máte jiný názor ? Pojďme diskutovat ... 

Radek Novák

Info k vyhlášení

Vážení závodníci,

chtěli bychom Vás informovat, že vyhlašovat se bude do 5. místa. Níže jmený seznam vyhlašovaných jezdců:

Pavel Hrabák , #24

Jiří Procházka , #7

Pavel Sucharda , #78

Eduard Finěk , #30

Ivan Ručka , #720

Radek Červený , #71

Lukáš Dittrich , #82

Tomáš Horuta , #46

David Říha , #141

Antonín Havelka , #251

Vladimír Ampapa , #7

František Bezdíček , #15

Rostislav Horuta , #49

Josef Vilímek , #14

Miroslav Hájek , #9

Luboš Fránek , #30

Miloš Zdražil , #60

Martin Piskáček , #113

Petr Drahokoupil , #211

Václav Formánek , #766

Martin Kubík , #48

Dušan Bari , #68

Jan Rudolf , #3

Jiří Sedláček , #9

Lucka Jerlingová , #13

Helge Muhlig , #52

Richard Švaral , #69

Roman Cakl , #71

Vítězslav Branda , #73

Eduard Fogl , #749

Martin Mikulec , #18

Luboš Králik , #7

Pavel Končický , #32

Jan Kadeřábek , #437

Radek Vymětalík , #157

Miroslav Sichrovský , #51

Filip Cakl , #76

Marek Vaniš , #22

Oldřich Rous , #120

Marek Kraus , #127

Jiří Pletka , #45

Martin Kubík , #48

Ladislav Liška , #44

Michal Novák , #9

Jiří Sedláček , #91

Lukáš Blažek , #19

Jindřich Musil , #92

Tomáš Fogl , #749

Luděk Linka , #9

Roman Potenský , #63

Ondřej Brendl , #3

John Haxton , #38

Jiří Šafránek , #1

Daniel Klvaňa , #85

Jan Malík , #26

Jiří Pach , #12

Jiří Pletka , #45

Jiří Chamrád , #20

Adolf Straka , #128

Jiří Pospíšil , #4

Radek Musil , #96

Petr Čech , #2

Jiří Procházka , #7

Zazvonil zvonec ... Benátky družstva 11.10.2025

11. října, tento památný den léta páně 2025 jsme se v hojném počtu sešli v benáteckém Kbelu na trati Boubínovic chlapců, abychom čestně, statečně a sportovně poměřili své síly v boji o nejcennější trofeje spolku Classic Motocross a zabojovali o zápis na monstrózní putovní pohár pro vítěze každoročního závodu tříčlenných družstev. A byl to den, na který se nezapomíná. Zděnek Hazdra, který tradičně do tohoto závodu obětuje svou duši, zdraví i rodinu opět uspořádal dokonalé klání v našich sportovních kategoriích. Počasí bylo podzimně ideální, jezdci a jezdkyně se sešli od panonské nížiny až po mlžný Albion ! Ano, takový věhlas má náš závod družstev, dámy a pánové !!!  Pouze ze Švédska letos přišla omluvenka se slovy : "Jag skiter i det" ... No inu seveřané jsou strozí a nechtěli se rozepisovat jak moc je mrzí neúčast na družstvech ... Velmi solidní účast zajistila v každé kategorii velice slušné i urputné zápolení, stále bylo na co koukat. A pár pádů se obešlo bez větších komplikací a lékařská služba se víceméně nudila. Což je vždy to nejdůležitější ! Časový harmonogram byl dodržen, vítězové dekorováni, fotografie a další dokumentační materiály pořízeny. Moc děkujeme ... Za organizaci, za účast, za to že stále společně tvoříme dějiny našeho veteránského motokrosového běsnění.

No a teď už tedy je čas schovat před nepřízní počasí všechny závodnické wehikly, zaštepovat potrhané dresy a kalhoty, vyčistit brýle i helmy od bláta nachytaného za celou sezonu a dát se do pucu na 6.12. kdy se s Vámi velmi rádi potkáme na závěru letošní sezony, na vyhlášení letošních nejlepších a zároveň každoročně již poodhalíme roušku tajemství toho, co se bude dít příští rok. Tak šup, holky objednat holiče, pánové nablýskat lakýrky ať to má v tom Kočí u Chrudimi od 14h 6.12.2025 glanc. Tedy všichni ti, které v předvečer neodnese čert ... 

Report z družstev

Přemýšleli jsme, jak zhodnotit a napsat report po letošních velmi povedených družstvech v Benátkách nad Jizerou. A on to za nás udělal Daniel Mandys ve svém videu. Pokochtejte se sami ...

Pozvánka na Vrk - Smrk

Kdo by si chtěl ještě zazávodit a ukončit sezónu ve Smrku, kam jsme se bohužel kvůli počasí nedostali, může vyrazit k Třebíči povrkat. Je vypsaná i kategorie Classic.

Níže pozvánka od kluků ze Smrku:

Motoparta ze Smrku Vás zve na závěrečný motocross, tzv. Vrk-Smrk. Závod má velký ohlas a celým dnem ho bude provázet hlasem Dušan Binka. Pro jezdce je připraveno plno hodnotných cen. K závodu není zapotřebí licence. Vše zajištěno, zdr. služba, bufet a ostatní zázemí. Kromě rychlých motorek jsme zařadili do programu kategorii Classic-ČZ. Bude to z časových důvodů jediný společný závod, složený ze všech kategorií ČZ.

Závodníci! Pokud nebudete mít ještě dost závodění, přijeďte se svézt do Smrku.

Srdečně Vás zvou kluci ze Smrku u Třebíče

Výsledky - Benátky nad Jizerou - Družstva

Zde jsou výsledky jednotlivců.

Zde výsledky družstev.

Kudy na trať v Benátkách

PROSÍME VĚNUJTE POZORNOST MAPCE, KUDY SE DOSTAT NA TRAŤ. V BENÁTKÁCH JSOU UZAVÍRKY, TAK VYUŽIJTE ZVÝRAZNĚNÉ CESTY.

DĚKUJEME.