Pozvánka do Netolic
Náš pojízdný cirkus se dá příští týden do pohybu aby navštívil další ikonické místo naší motoristické historie. A tím bude tradiční závodiště v Netolicích, kde se závodí už déle jak 50 let a snad ještě dalších mnoho let bude. V roce 1985 se zde dokonce konalo i mistrovství ČSSR v motokrosu. A tak tedy i my se podíváme, jak se našim historickým strojkům bude dařit v místním areálu. Očekáváme, že jihočeští lokální matadoři nenechají naše pravidelné účastníky jen tak ladem a jistě rádi vytáhnou své strakonické poklady na světlo, aby všem ukázali, že věhlas motocyklů ze zbrojovky zdaleka nepohasíná. A nelze pochopitelně opomenout i motocykly zbytku světa ve všech našich vývojových stádiích, od pralesa až po USD vidlice a vodou chlazené jazýčkovým ventilem vybavené dvoutaktní krasavice. A možná, že pro Vás chystáme i nějaké to překvapení.
Tak se na všechny těšíme na přírodní trati inglinika v Netolicích už příští sobotu, tedy 12.9.2026 !
Radek.

Trutnov jak se patří
O uplynulé sobotě se náš ansámbl přesunul do podkrkonoší, kde na nás čekala místní oblíbená červenice, respektive motokrosový areál KAMK pod taktovkou Ríši Švarala a jeho kolektivu. A že naši Trutnovští přátelé závody udělat umí, o tom není sporu. Navíc každý rok je zde patrnější, že se tu pořád něco zlepšuje, upravuje, zdokonaluje. Inu, mají to tu rádi a pro ten "náš" sport udělají všechno.
Mnozí jsme se zde sešli už v předvečer, abychom zpětně zhodnotili akce již uskutečněné a pochválili dámy v bufetu za jejich neodolatelné laskominy v čele s místním štrůdlem, který je dokonalejší, než lecjaký závin. Nicméně mnohou večerní diskusi i přes nezvyklé podvečerní teplo rozehnal déšť. A to vytrvalý.... A pak kolem 3 ráno ještě jeden. Hmmm... A tak jsme letos rušili závody kvůli různým podmínkám a teď budeme rádi, když to někteří obkrouží, táhlo hlavami nejednoho z nás. A asi možná z toho důvodu byla účast trošku smutná. Zvláště bych zde vyzdvihl lopotnou dřinu borců v kategorii Vintage 68, kdy na Esech nebo Libeňáku bojovali s nepřízní mokré podložky. A víte co ? Vy, co jste se nechtěli umazat ? Udělali jste ukrutnou chybu ! Bylo to luxnusní, skvělé, fantastické, dokonalé, paráda !!!
Ranní seznamováky pravda objel jen někdo a někteří trošku z donucení. Ale do kvaldy se už nastoupit musí, to se nedá nic dělat. A z trati se nám vraceli jezdci téměř čistí. A tak jsme nechali trať přes oběd jen lehce seškrábnout a mohlo se vesele závodit. A taky že se závodilo. Líté boje probíhali ve všech kategoriích napříč sloučenými jízdami. A tak bylo například velmi napínavé sledovat Martina Kubíka na ČZ 516 kdy stíhal Leoše Šimáka na ČZ 380, ačkoli oba ve své kategorii, nikdo nikomu nedal zatáčku zadara. Nebo náš britský přítel John kdy sjížděl své soupeře. Inu ceny pro vítěze našeho seriálu nejsou rozhodně zadarmo. Nicméně myslím, že si svůj díl štěstí z této soboty odvezli všichni, kdo se přijeli tohoto jedinečného závodu zúčastnit. KAMKu, jsme Vám vděčni za takový zážitek. Náš závod zde vyšperkoval svou účastí také pravidelný účastník republikového šampionátu Pavel Dvořáček na KX 250. Ale uznání patří všem jezdcům i jejich doprovodům. Díky, že nám zachováváte přízeň.
Tak teď to všechno pořádně nechte vyprat, vyfoukat odevšaď tu červenici, motocykly umýt nejlépe 3x a pořádně si odpočiňtě, protože už 12.9. se sejdem v Netolicích, tak ať to tam má šmrnc :-)
V dokonalé úctě
Radek Novák.
Výsledky z Trutnova
Pozvánka do Trutnova
Tak už se jen 4x vyspinkame a bude tu věhlasný a famózní Trutnov ! Červenice co nejde umýt ani vyprat ! Ale ten pocit, když Váš stroj a vy s ním v dokonalé symbioze zdoláváte místní nástrahy a bojujete s ostatními soupeři, nejde popsat...
Jo a taky se sem těšíme na štrůdl, samozřejmě !
Tak jak říkají na horách : Přijďte pobejt ;-)
Radek.


Benátecké trápení, ale dali jsme to...
Trať a areál Benáteckého závodiště je pro nás jak stvořená. Žádný kaskadérský prvky, nic záludného, prostě závodiště, jaké máme moc rádi. Včetně jeho personálu v čele s Jirkou Netolickým. Nicméně letos nám to někdo tam nahoře prostě nepřeje. Původní termín nám promočili katastrofickým způsobem, kdy při inspekci závodiště v něm náš špion málem zanechal kecky... No a když se nám teda asi hojnost vody nelíbila, tak zařídili pravý opak. Sucho a vedro, že byl problém doplivnout až na zem. Neboť se ale léto už překulilo za půlku, tak není termínů nazbyt a proto jsme museli zvolit právě sobotu 15.8, protože jinak bychom se tu letos asi už nesvezli. "Rien ne va plus" jdeme na to, snad to dopadne dobře.
Během pátečního kropení bylo do trati nalito více jak 100 cbm vody a v sobotu ráno to nebylo znát. Trať sála, jak houba, bodejť by ne... Vždyť nepršelo snad déle jak měsíc. A tak jsme museli narychlo svolat organizační radu a dát hlavy dohromady, jak to nějak zachránit. Situace byla s mnohými jezdci diskutována, diskuse často emočně složitá. Nakonec jsme se po dohodě s provozovatelem domluvili, že vynecháme kvalifikace a budeme lít, lít a lít vodu a ve 12h odjedeme sérii prvních rozjížděk se zaváděcím kolem a vynecháme lesní pasáž, kde prach prostě držel svoje pozice a nehodlal ustoupit. A tak jsme se zatajeným dechem pustili první rozjížďky závodit. A ono to šlo. Bylo to samozřejmě náročnější, obzvlášť pro vzduchové filtry motocyklů a plíce jejich řidičů, ale dalo se v tom závodit. A tak jsme to s půlhodinovou přestávkou mezi rozjížďkami odjeli celý. Jen poslední kategorii Evo 97 a Milenia 04 jsme na druhou rozjížďku roztrhli, protože jich jednak bylo hodně, jednak jedou děsně rychle a došla voda. A pak, když kluci dojeli zpět do depa, byla slyšet ukrutná rána, jak nám spadl obrovský balvan ze srdcí. A jediné zranění celého podniku je klíční kost Tomáše Říhy, kterému všichni přejeme co nejrychlejší rekonvalescenci. Inu není to balet ...
No a odpoledne vyvrcholilo předáním cen, kdy naši nejrychlejší si kromě váziček mohli i formou "švédského stolu" vybrat cokoli ze široké škály cen od místních sponzorů. Od nemrznoucí směsi, přes kleště, biče, olejovky, až k pytli krmení pro domácí drůbež. To se Vám, přátelé, jinde nepoštěstí. No a večer vyvrcholil lokální bigbeatovou kapelou, kdy ti, co zde zůstali do neděle mohli hodnotit své výkony, nebo si hodili křápem do rytmu.
Závod to byl nejen fyzicky ale i emočně pro všechny hodně složitý. Proto děkuju všem, co se podíleli na organizaci. Ať v přepychovém bufetu s rozmanitou škálou dobrůtek, ať s hadicí u trati, ať s cedulí 15/5 a šachovnicí na konci, ať ve vestičce usušený na troud u prašné trati ... Prostě všem. Jak na straně pořadatele, tak na straně účastníků. Nebylo to jednoduchý, ale my jsme to nakonec zvládli.
Teď už prší, porostou houby a v Trutnově to bude jako každoročně naprosto dokonalé. Tak koukejte, holomci a holomky přijet, ať jemnostpán Krakonoš má co poslouchat.
Radek Novák
Fotogalerie - Benátky u Litomyšle
Níže se můžete kochat prvními fotky ze sobotních závodů od Barbory Špačkové. Moc děkujeme!
Výsledky z Benátek u Litomyšle
Nový termín pro Benátky u Litomyšle
Ahoj všichni,
nový termín pro závod v Benátkách u Litomyšle je 15.8. společně se sobotní večerní zábavou a následující nedělní akcí - výstavou historických strojů.
Takže si můžete nový termín zapsat do kalendáře :)
Na všechny se těšíme.

Žlutavské závody 2026
Mnoho let jsme si pochvalovali, jak nám tam nahoře s počasím někdo fest fandí. Že se kolem nás houfně rušili ostatní závody a my neměli problémy. Nejvíc si to asi vybavuji před mnoha lety v Zábřehu, kdy všude kolem byla málem potopa světa, zatímco my měli příjemně navlhčeno, aby se neprášilo. Zato letos nám to teda fest nevychází. Už dva závody jsme museli přesunout skrzevá nepřízeň a když mě Michal Štěpaník týden před závody poslal, že výhledem bude 35-37 °C, a to na Žlutavech neukropí ani rota profesionálních hasičů ze Zlína, bylo mně smutno. A tak s takovým smíšeným pocitem letargie jsme se vydali na trojmezí valašsko/hanácko/slovácké, abychom se alespoň pokusili udělat pro jezdce i diváky pěkný závod, jako jsme to tu už několikrát zažili.
Už cestou nás potkalo pár deštíků a finálně vydatně zapršelo kolem páteční 21 hodiny. A možná
i díky tomu nebylo vítání s ostatními účastníky tak bujaré a v depu byl do rána relativní klid. Památný klid před bouří? Ráno jsme přijali do závodu zbytek ještě nepřihlášených, časosběrní kamarádi
z Březolup už byli na svých místech a úderem 30 minuty po 8 hodině jsme na lehce bahnitou trať pustili první nedočkavce. Sluníčko se na nás občas mrklo z mračných peřin, což byl další aspekt toho, že to dnes asi bude dobrý, hodně dobrý... A taky že bylo!!! Už po 4 seznamováku jezdili z trati motorky čisté a depem se neslo unisono okřídlené motokrosové rčení: "idoš"! Povrch, na kterém se každému chce závodit, trať, co drží, je měkká ale nepráší. A tak to vydrželo celý den. Ostatně co bych Vám povídal, pan Jireček to všechno dosvědčí.
V poledne jsme se všichni sešli u podia před bufetem, abychom uvítali všechny jezdce i jejich doprovody a zároveň přivítali Marka Talpu s jeho krásnou paní a doprovodem. Udělali nám velkou radost, že přijali naše pozvání. V neděli 19.7.2026 to totiž byl přesně rok, co jsme na Žlutavách zažili velice smutný den. Tehdy s námi ještě závodil totiž Markův táta, Jirka. A umřel během loňského závodu. Proto byla naše povinnost vzdát tomu klukovi čest a věnovat vzpomínku. Tak od této soboty je mezi břízkami na Žlutavech malý pomníček.
No a pak už se závodilo, jak se patří. Dobře obsazené všechny kategorie divákům předváděly líté boje, pravda občas některá měla svého vedoucího už od první zatáčky, ale o to více si diváci mohli užít spanilou jízdu, například vystoupení Dušana Kotrly s Jawou 360 z roku 1983, kdy zcela deklasoval zbytek pole závodníků kategorie twinshock. Ale chtěl bych zde vyzdvihnout disciplinovanost všech jezdců bez výjimky, protože největší odměnou pro všechny je vždy to, že zdravotní služba se celý den nudila. A za to Vám všem moc děkuju.
A pak přišla finální show našeho komentujícího závodníka, nebo závodícího komentátora? Jak je zvykem na Žlutavech dekorovat jezdce odpředu, dozadu, a i naopak bylo na stupních vítězů vždy našlapáno. A bylo to milé a veselé.
V zápětí, co proběhla dekorace všech, už si své aparáty začala ladit kapela Tramontana, která se výborně postarala o vyvrcholení zdejšího úžasného setkání. Setkání lidí, co mají společnou myšlenku, radost ze společně strávených chvil se starými motocykly a úžasnou jízdou na nich. A tak jsme se radovali skoro do kuropění.
Závěrem se patří poděkovat. A tak tedy děkujeme za takovéhle chvíle, co prodlužují život. Děkujeme mávačům, časomíře, startérovi, hasičům, děvčatům v občerstvení (já extra za tu dršťkovou, ta byla ????) jezdcům, doprovodům, divákům. Bez přispění všech by Žlutavy 2026 nebyly takové. Takové, že se o nich zase bude dlouho mluvit v superlativech...
Radek Novák