Trutnov 2025

Reportáž psaná na červené hlíně….

aneb druhý závod našeho seriálu Grand Prix Trutnov 2025.

V podstatě po měsíci od prvního letošního závodu v Březolupech jsme měli uplynulou sobotu naše druhé  závodní zastavení tohoto roku a to už na tradiční červené hlíně pro nás všechny už v ikonickém Švaralově, tedy Trutnově.  Ano, duší tohoto závodu není nikdo jiný, než „náš“ Ríša Švaral, který i se svým kolektivem KAMK Trutnov pro nás nachystal jedno velké překvapení a to v podobě obrácení směru jízdy na jejich trati. Za mne osobně zajímavá změna a soudě i podle ohlasů z depa se tahle podoba tratě líbila. Rychlejší úseky se plynule střídaly s pomalejšími a věřím, že každý si tuhle podobu trati užil.  Další vylepšení jste mohli najít ve formě zvětšení depa, které tedy zůstalo ne úplně využito, ale k tomu se ještě vrátím později a HLAVNĚ se mne a určitě i dalším už při cestě do podkrkonošského Trutnova sbíhaly sliny v ústech při vybavení slova BUFET…  Protože sympatické dámy, které v Trutnově na trati tenhle bufet provozují, pro mne slovo BUFET povýšili někam k mišelínským hvězdám. Asi už tušíte, na co narážím. Ano, mohli jste si koupit fantastický gulášek, klobásky, hranolky se smažákem, atd… K tomu dobré pivo natočily, ALE, ALE co je úplně nejvíc, tak to je jejich maxi porce jablečného štrúdlu! Prostě pan Štrůdl s velkým Š…. Navíc se pan Krakonoš po loňském extempore s vydatným deštěm umoudřil a poslal nám tam na sobotu ideální motokrosové počasí-co víc si přát?

V pátek večer a v sobotu ráno proběhly přejímky a od 8:30 jsme šli podle pevného harmonogramu  a  s novými čipy od časomíry pro letošní rok na to… Každý si trať užíval a než by jsi řekl švec, bylo po trénincích i kvalifikacích a po krátké rozpravě a přestávce třeba zase na Štrúdl šlo už do tuhého, tzn.závodního…první na start šla podle letošního rozpisu kategorie EVO 90 a Evo 50+. Z důvodu zamezení prašnosti bylo potřeba trať o přestávce nakropit a i když byla dostatečná pauza, zůstalo na trati ještě hodně vlhko a bohužel i kluzko. A bohužel tyhle okolnosti zapříčinily jediný zásah zdravotní služby toho dne. Těsně po startu v esíčku za první lavicí přímo přede mnou na kluzkém povrchu spadl Jindra Musil a přes něho „náš“ Angličan John Haxton/možná to bylo naopak, měl jsem tak zaházené brýle, že jsem byl rád, že jsem se vyhnul/. Bohužel John potřeboval lékařské ošetření a tahle rozjetá jízda se musela zastavit z důvodu výjezdu sanitky. Druhý start už dopadl dobře a pak se už krásně závodilo a závodilo podle harmonogramu bez jakýchkoli problémů a také paradoxně i díky tomu, že díky kropení před první jízdou se už celý den téměř neprášilo. Inu tak to na motokrosu zkrátka chodí.  Ještě se ale musím vrátit k Johnovi. To že jsou angláni tvrdí chlapi, se všeobecně ví, že je John sympaticky a skromný kluk, se také ví…takže milý John zkrátka a dobře zatnul zuby, když už jednou v tom Trutnově je, přece toho využije… a nastoupil do druhých jízd..jízd proto,že kromě třídy EVO 90 startoval se svou YZ 125 i v kategorii EVO 97….prostě tvrdý chlap.

Nakonec  tyhle závody  dopadly parádně, po závodech následovalo vyhlášení těch nejlepších, kdo se chce pokochat pěknými obrázky, už více než tradičně najdete bohatou fotogalerii u našeho dvorního fotografa na webu Míry Jirečka, anebo, koho zajímají výsledky ,odkazy najdete také zde na webu.

Někde výše jsem položil řečnickou otázku….co víc si přát?.....Ano, přáli jsme si a upřímně věřili ve větší účast. Snažíme se dělat maximum pro to, aby se Vám závody líbily,m.j. vybíráme tratě sjízdné pro všechny s dobrým zázemím, kde nás vidí rádi, což je speciálně případ Trutnova..dokonce i diváci se na naše snažení přišli podívat…ano, různě po republice docela vydatně pršelo, ale v Trutnově ne, o čemž bylo dostatek informací….na sobotu bylo dlouhodobě hlášeno ideální motokrosové počasí, což se vyplnilo..že se kdesi jel nějaký jiný závod, který upřímně našemu seriálu s mezinárodní účastí nesahá ani po kotníky, navíc VÁS VŠECHNY vždy rádi uvidíme, kde tohle jinde najdete?….zkrátka se nás ten den sešlo 85 jezdců….Vy, co jste nepřijeli a mohli jste, můžete jen litovat, protože tahle sobota v Trutnově se opravdu vydařila a mohli jste si ji užít s námi….

No nic, za bezmála další měsíc nás čeká první novinka letošního roku a to nádherná trať v Jiráskově údolí v Benátkách u Litomyšle, jak už název napovídá, tahle trať pamatuje samotného mistra Aloise Jiráska, takže nepřijet si zazávodit na takovou trať by bylo v podstatě rouhání….navíc se nám provozovatel téhle trati sám v loňském roce ozval, že velmi stojí o závod našeho seriálu, tak prosím přijeďte si to užít nejlépe úplně všichni, než Vám začnou letní dovolené a věřte, že to bude parádní!

Za Classic Motocross

Petr Čech

ECMX Stříbro 2025

           Našemu spolku se dostalo té nebývalé cti, že jsme byli pověřeni promotérem uspořádat zahajovací závod sezóny tohoto šampionátu. A po mnoha diskusích padlo rozhodnutí, že to uspořádáme ve Stříbře. A vlastně taky kde jinde ? Nově vznikající nástupnická organizace, která hodlá pořádat závody evropského významu pro kategorie motocyklů Classic, Twinshock, Pre 85, Evo a Superevo potřebuje trať a areál, který bude vyhovovat všem. Hlavně těm co se narodili těsně po té velké válce. Teda 88ti letý dánský jezdec Jimmy Smed ještě před ní. A protože už trošku zkušeností s pořádáním závodů máme, tak jsme nic neponechali náhodě. S pořadatelem z AMK Stříbro v AČR se známe už nějaký ten pátek a víme, že si můžeme věřit a spolehnout se jeden na druhého. A přesně v tom duchu se ten památný den 10.5.2025 nesl. Se všemi drobnými provozními komplikacemi jsme si vzájemně poradili bravurně, včetně přetrženého Maica Zděnka Hazdry. 

           Stoupající popularita těchto závodů je patrná nejen z počtu účastníků, který ovšem podle mého názoru narostl právě proto, že to bylo zde. Ale také z plejády národností přihlášených účastníků. Počet jezdců kategorií Classic byl vyřešen brilatním rozhodnutím jury, kdy sloučené kategorie -50,+50,+60 a +66 byly ve dvou rozjížďkách odstartovány s minutovým rozestupem. A tak téměř nejpočetnější skupina jezdců, tedy těch starších 72 let, mohla nerušeně závodit osamocena. Protože bezpečnost je naší vrcholnou prioritou.  Zde bych chtěl vzdát úctu především Rudolfovi Bártlovi z Plané u Mariánských Lázní, který se tímto závodem oficiálně rozloučil se svojí závodnickou kariérou, která trvala úctyhodných 68 sezón !

          Trénovalo se i závodilo podle časového harmonogramu, o výsledcích si přečtete na webu časoměřiče Radka Navrátila. Kdo na čem zápolil, to si prohlédnete na webu našeho dvorního fotografa, pana Jirečka. Souběžně se závodem poháru ECMX se odehrálo vzpomínkové setkání na Josefa Hřebečka, které do terénu Sv.Petra přilákalo nejednu ikonu naší motocyklové historie. Zvlášť bych chtěl vyzdvihnout návštěvu pana Churavého, jenž právě zde v roce 1976 zvítězil v MS 125 na strakonickém motocyklu ČZ. Bohužel definitivně naposledy. A samozřejmě nelze opomenout největší lokální hvězdu, pana Miloslava Součka, jenž se uvolil k tomu, že dekoroval vítěze dvou nejstarších skupin kategorie Classic. A pro tuhle příležitost odložil svou hůlku a vyskočil na podium, jako by mu bylo o 50 roků méně. Pane Součku, máte náš hluboký obdiv ! 

         A tak tedy na závěr nezbývá než poděkovat všem, co více či méně přispěli k uspořádání tak epochálního motoristického svátku. Děkujeme děvčatům, co uspořádali přejímku, děkujeme všem co celý den mávali vlajkami na trati, děkujeme lékařské službě, snad pro ně nebyl ten příliš nudný, když nemuseli nic dělat. Ano, čtete dobře - lékaři a zdravotníci při počtu více jak 260 jezdců a okolo 3 tisíc návštěvníků a doprovodů a hostů neměli celý den žádnou práci. A to je to největší vyznamenání nejen pořadateli, ale i účastníkům, kteří se nejen na trati, ale i mimo ní chovali slušně a s respektem k ostatním.  Prožili jsme krásný den plný krásných motocyklů a krásných setkání, na které budeme všichni ještě dlouho vzpomínat. 

Za realizační team Classic Motocross 

Radek Novák

Březolupy 2025 , první letošní závod

S prvním závodem sezóny je to vždy z pohledu pořadatele trošku složitější než všechny ostatní. A do Březolup jet na první závod to je snad ještě složitější. Ne proto, že by na místní pořadatele nebyl spoleh, to naopak, ale je to tu hodně napínavé s počasím. A když čtvrtek zahalil meteopředpověď hnusnou barvou a z Moravy chodily zprávy o vyplavených sklepích, bylo mě do breku. Navíc jsou super dotazy mnoha z účastníků, co budeme dělat... Já vím, že to myslíte dobře, ale věřte, že to na klidu pro správné rozhodnutí moc nepřidává. A pak když už po cestě na závodiště chodí informace o velmi bídné účasti v pátek večer. No, do zpěvu nám nebylo ani po něžné degustaci lokálních ovocných destilátů. Jaké však bylo mé ranní překvapení, když u přejímky striktně otevřené v 7h ráno se udělala fronta, že slabozrací na dálku neviděli konce a místní chodili od trati se slovy že odpoledne sa bude aj prášiť ... OK, tak jo , hele ono to asi fakt bude dneska dobrý. A taky že bylo !!! Jasně, seznamováky byly jen pro hrdiny, však taky to Míra Jireček zdokumentoval, ale z kvalifikace se už jezdci i motocykly vraceli čistí a moc se mě líbilo zvolání Jirky Husáka po tréningu : "tohle je jak z reklamy na motokros" ! Dámy a pánové, jediní smutní z té památné soboty mohou být ti, kdo nepřijeli. Všichni, kdož se navraceli z trati měli hubu od ucha k uchu, závodilo se tvrdě, leč férově, sem tam pravda někdo motocykl z trati přitlačil s poruchou, ale to se u těch starejch wehementů občas stává, proto je máme vlastně rádi. Harmonogram jsme drželi až nezvykle odporně přesně a tak v bylo v 5 odpoledne hotovo, ticho , klid, jen vzrušené rozhovory těch co ještě dojížděli svůj závod. Krásnej den, takovej, na kterej se bude dlouho vzpomínat. Díky za něj !  A největší radost mám z toho když přítomní zdravotníci celý den seděli ve stínu a nevytáhli pro nikoho ani náplast. To je vyjímka, kdy mám radost , že někdo dostal zaplaceno za to, že nic nedělal.  A tak teď opravit co se pokazilo, umýt co se umazalo, namazat co se vysušilo a těšit se na ECMX do Stříbra, kdož nebudete závodit, přijďte si zafandit, bude čemu ! A nebo se na Vás všechny ve stejně čí ještě hojnějším počtu těším do Trutnova. Ten bude podle Richarda obzvlášť vypečený, protože se jede obráceně ! 

Díky za Vaší podporu a že tu hru hrajete s námi. 

Radek Novák 

Probuzení ze zimního spánku

Vážení kamarádi,

jaro je tu a my můžeme konečně oprášit naše stroje a společně se setkat na předsezonním testu, nebo chcete-li kontrolním tréninku v Podluhách u Hořovic.

Těšíme se na Vás.

Vladimir Kavinov

Na letošní závod ECMX v Rakouském Schwanestadtu jsem se velmi těšil, protože jsem věděl, že tam bude opět legenda světového motokrosu Vladimír Kavinov.

V roce 2019 jsem se s ním měl možnost osobně hovořit a jeho otázky jak se má Jiří Stodůlka, Míra Halm a ostatní čeští jezdci mě utvrdilo v přesvědčení, že tento skromný člověk nás Čechy má stále rád.

Když jsem ho tehdy nesměle zeptal, jestli by se nevyfotil s jezdci „socialistického“ tábora, tak s radostí souhlasil, ale chtěl sedět na ČZ.

Jeho životní příběh totiž připomíná příběh Jaroslava Falty.

Vladimir Kavinov způsobil s KTM senzaci v mistrovství světa třídy 250 ccm v roce 1972 a poté byl Sovětskou federací vyloučen z mistrovství světa. Přesto se zapsal do sportovní historie a desítky let držel rekordy.

Mezi MSV Schwanenstadt a Vladimirem Ivanovičem Kavinovem (nar. 25. ledna 1949 ve městě Kovrov) existuje zvláštní spojení, které je spojeno s dlouhou historií a tradicí klubu. Klub byl založen v roce 1969 a první závod Mistrovství světa ve třídě 250 ccm se uskutečnil o pouhých 8 let později. Start se tehdy odehrával nad prudkým svahem.

Velká cena Rakouska ve Schwanenstadtu byla ve znamení rychlého vzestupu motocyklů KTM. V roce 1972 jel Vladimir Kavinov poprvé na motocyklu KTM v Markelo (Nizozemsko) a byl okamžitě úspěšný. V té době byl Kavinov považován za největší talent Sovětů.

Erich Trunkenpolz, jeden ze zakladatelů továrny KTM ("T" ve zktratce KTM znamená Trunkenpolz), se osobně zasazoval o uzavření dohody mezi KTM a sovětskými jezdci.

Po slibném debutu na mistrovství světa v Markelo 7. května 1972 se další čtvrtek 11. května jel další závod v nizozemském Rhenenu. V Holandsku byl Den otců a před 25 000 nadšenými diváky získal Vladimir Kavinov své první velké mezinárodní vítězství na KTM. Vladimir Kavinov byl vycházející hvězdou na nebi mezinárodního motokrosu a byl považován za jeden z největších talentů té doby.

S.Geboerts za Kavinovem a oba ještě na ČZ

Erich Trunkenpolz byl z jeho výkonů nadšený a popisoval Kavinova jako kouzelníka na motorce. Jeho žena Erika mu prý toho večera dala na banketu obálku se 100 dolary. Skromný Kavinov odmítl, ale po ohromném úspěchu trvali na přijetí tohoto uznání od KTM.

To ještě nikdo netušil, že tento dárek  bude mít pro Kavinova fatální následky. 6. srpna 1972 se ve finském Hyvinkää konalo 9. kolo mistrovství světa v sezóně. Sovětská delegace vyrazila z Leningradu (dnes Petrohrad) do Finska. Na sovětsko-finské hranici jejich auta prohledali Sověti a Kavinov měl v kufru peníze, které si vydělal v Holandsku. Při pohledu zpět bylo samozřejmě trochu naivní brát tuto cizí měnu (jak se tehdy říkalo o směnitelné mezinárodní měně) nedeklarovanou. Na druhou stranu, kdyby peníze přiznal, byly by mu zabaveny. Peníze každopádně celníci našli a jejich vývoz byl považován za trestný čin. Kavinov nesměl překročit hranice do Finska a byl poslán zpět bez peněz a svidinou přísného trestu.

Sovětská asociace DOSAAF mu  uložila 3letý zákaz mezinárodních závodů.To znamenalo 3 ztracené sezony v mistrovství světa pro jezdce který byl na vrcholu své výkonosti. Pro mě to byla sportovní poprava a to si soudruzi ještě chystali past na pana Faltu. Proto se Vladimir Kavinov v letech 1973, 74 a 75 na mistrovství světa neobjevil.

Během této doby směl Kavinov soutěžit pouze v národních závodech a vyhrál vše, co se dalo vyhrál. V roce 1973 se sovětský svaz po tvrdých jednáních dohodl s KTM a Gennadij Mojsejev získal v roce 1974 pro rakouského výrobce motocyklů první titul mistra světa. Až v roce 1976 se Kavinov směl vrátil do cirkusu Grand Prix a ve třídě 250 ccm skončil třetí za Heikki Mikkola  (Husqvarna) a jeho krajanem (vlastně ne Kavinov je ukrajinec a Mojsejev je rus , ale tehdy to na rozdíl od dneška bylo jedno) Gennadijem Mojsejevem.

Kavinov a Mojsejev v největší slávě

A po letech…

Oba dva s Ovčinikovem

Rok 1977 byl ve znamení interního souboje KTM mezi Moisejevem a Kavinovem. Schwanenstadt získal kontrakt na pořádání mistrovství světa a prošel jeho křest ohněm.

6. kolo mistrovství světa v motokrosu třídy 250 ccm se vydařilo. Vladimir Kavinov se stal prvním vítězem Grand Prix v historii klubu.

MSV Schwanenstadt následně zorganizovalo dalších 21 závodů mistrovství světa, včetně Motokrosu národů v roce 1993. Ale Vladimir Kavinov je a zůstává prvním vítězem Grand Prix na této cestě. To vyústilo v hluboké spojení a přátelství, které trvá dodnes. Během ECMX Cupu v letošním roce obdržel čestný host Vladimir Kavinov také zvláštní čest a uznání za své úspěchy. I mistr ECMX Classic Cup Harald Mühlig připravil pro Kavinova speciální trofej, kterou převzal za velkého jásotu přítomných.

Zároveň mohl předat Mírovi Jirečkovi svou biografii.

Rok 1979 byl pro Kavinova a Moiseeva posledním rokem KTM, protože od roku 1980 museli sovětští jezdci z ideologických důvodů přejít zpět k české značce ČZ.

ČZ byla značka východního bloku. Ačkoli Rakousko bylo politicky neangažované, ekonomicky bylo více orientované na západ a to již nezapadalo do doktrín sportovní politiky DOSAAF. I přes nechtěnou změnu motocyklu dokázal Vladimir Kavinov znovu triumfovat a ukázat, co v něm je.

Tady na tovární ČZ v roce 1980

5. června 1980 vyhrál Velkou cenu SSSR v Kišiněvě (Moldavsko) a zároveň se stal dosud posledním vítězem Velké ceny na značce ČZ.

Kavinov žil a žije v ukrajinském hlavním městě Kyjevě, ale je rodilý Rus.

Dalším vítězem Velké ceny Ruska po Kavinovovi v roce 1980 byl Jevgenij Bobryšev, který po více než 31 letech vyhrál Velkou cenu Německa v Teutschenthalu (10. července 2011).

Jednou z možností kdy budete moci tohoto velmi skromného a milého člověka potkat , pohovořit si sním a případně si koupit jeho knihu budete mít 14.9.2024 na legedární trati v Sedlčanech při závodu ECMX družstev.

Kariéra Vladimira Kavinova:

1969 – Mistrovství světa 9 (CZ), první vítězství v GP v Leningradu na CZ

1970 – Mistrovství světa na 10. místě (CZ)

1971 – Mistrovství světa  8 místo(CZ)

1972 – 12. místo v mistrovství světa, první účast  na KTM

1973 – Zákaz mistrovství světa sovětskou federací

1974 – Zákaz mistrovství světa sovětskou federací

1975 – Zákaz mistrovství světa sovětskou federací

1976 –  Mistrovství světa 3. místo za Mikkolou a Moisejevem

1977 – Mistrovství světa na 2. místě (KTM) za Gennadijem Mojsejevem (KTM)

1978 – Mistrovství světa  4. místo (KTM)

1979 – Mistrovství světa  3. místo za Carlqvistem a Hudsonem

1980 – Mistrovství světa 12 (CZ), poslední vítězství v GP ČR 15. června 1980

1981 – Mistrovství světa  na 36. místě (CZ)

1982 – Světový pohár na 36. místě (CZ)

 MXoN:

1978 – vítěz MXoN se SSSR

1979 – vítěz MXoN (250 ccm)

 Mistrovství SSSR:

17 x 1. místo

9 x 2. místo

3 x 3. místo

Junior šampion

Za Classicmotokros.cz Zdeněk Hazdra

Výlet do neznáma - do Vílance...

Protože jsme byli několika pořadateli našich setkání pro letošní rok lehce vypečeni ať už z relevantních důvodů či jiných, pátrali jsme v neprobádaných vodách, kam bychom s tím naším cirkusem v červnu zaparkovali. A protože se neustále snažíme kočovat do různých míst naší zemičky a nabízet naším jezdcům přívětivý dosah tak nějak pro všechny (takže to vlastně máme skoro furt skoro všichni docela daleko) a zároveň trať vyhovující našim strojům i pilotům, volba padla na vesničku Vílanec, nedaleko Jihlavy. 

          Michal Zelený, jemuž celý areál patří a který má za sebou velmi pestrou motokrosovou minulost nám při prvním setkání předvedl co všechno je schopen na svém multifunkčním areálu natahat za různé verze trati. Nepamatoval jsem si z toho nic, ale docela se mě to líbilo. Hlavně cokoli jsme se tak nějak domluvili, tak jen kývnul jako že hmm, tak jo ... Tak jo ! Huwudí se....

Neboť naše činnost zjevně mnohým z Vás není lhostejná, byla trať inkognito navštívena našimi účastníky, kteří vyslali do éteru poplašné zprávy a fotografie. No, přiznám se, že znejistěly a poplašily i mě .... Po mém příjezdu v pátek v podvečer jsem se za svou nejistotu a červíka nedůvěry styděl. Všechno bylo nachystaný naprosto vzorně. 

        V pátek večer pršelo. Docela fest. Znovu začlo lejt chvíli po půlnoci a poslední vydatný lijavec přišel nad ránem. A já byl smutný... Protože další závody na blátě, to už by byla velká smůla letos. Ale ranní briefing nám ukázal, že trať je vlhká ale né moc a sem tam sice louže ale ty půjdou objet, když se bude chtít. Michal se culil a povídá : Po obědě budem ještě kropit ! To určitě, po takovym slejváku !!! Ale opět se potvrdilo, že lokální znalost je 100 X více než geologický průzkum... Ono se fakt odpoledne prášilo. Kdekoli jinde by závodiště bylo nesjízdné dva týdny. Tady ne... A tak se taky teda závodilo ! A jak !

        Každý si užil své bitvy se soupeři, bylo opravdu na co koukat. Ale nemůžu zde nezmínit udatnou jízdu Lukáše Dittricha, kterého opustila pěna ze sedla a on celou rozjížďku absolvoval na laminátu nebo v stoje na svém motocyklu ČZ. 

Ale né vše je vždy zcela dokonalé, musím se zde omluvit za drobné nedostatky našeho časosběrného dodavatele. Inu, nikdo není neomylný a tak buďte prosím velkorysí. My tu spolupráci vyladíme, věřte nám... 

A tak teď přeju všem hezkou cestu do Chorvatska nebo na Mácháč, ale ať jste včas doma na bitvu na moravském poli, aneb moravské Farleigh. Radim se svou partou už nás netrpělivě vyhlíží ... 

Krásné léto a těšíme se na Žlutavách ... 

Radek.

II. závod seriálu Classic Motocross Trutnov 2024

Letošní závod v Trutnově byl od začátku zahalen mračny. Náš pořadatelský team měl celý týden hojnou komunikaci o tom, zda pojedeme nebo odložíme ? Protože KAMK Trutnov v čele s Ríšou Švaralem pro náš šampionát nechali na trati tělo a duši a předpověď se měnila denně i dvakrát, ve středu jsme definitivně rozhodli, že pojedeme. Závodiště nás uvítalo opět trošku vylepšené, tentokrát altánem pro diváky. Lepší zázemí pro jezdce a diváky prostě není ani v Lokti !

Členité depo se postupně od pátečního odpoledne začalo plnit účastníky, předzvěst pěkných závodů byla nasnadě. Zvlášť když náš hokejový nároďák vyklepnul v předvečer Rakušáky 4:0 ! 

První kapky závlahy dokonale nachystané trati začaly dopadat na střechy našich pojízdných obydlí kolem 5 hodiny ráno. A tak jsme jen s troškou obav čekali, jak to bude trvat dlouho. Úderem 8 hodiny a 30 minuty jsme vypustili na červenou hlínu první twinshocky a s troškou obav vyhlíželi, jak budou obalení bahnem. A ono nic ! Vraceli se z trati čistí a naprosto vysmátí. Do jednoho !!! Idoš ? Kostka ? Modelína ? Nebo jak jinak se naprosto perfektnímu povrchu pro motokros vlastně ještě říká ? Ríša ubral na několika technických pasážích, ale trošku se přidalo na rychlosti. Trasa neuvěřítelná ! Tenhle zážitek pro všechny jezdce trošku pokrátil jeden nejmenovaný jezdec katerogie EVO 50+ st.č. 71 , když s sebou při průjezdu časoměrným zařízením vzal jaksi nečekaně bránu s sebou. Nabral visící prodlužovačku a mastil s ní do depa. No a brána šla pochopitelně k zemi. Naštěstí pan Nováček, náš časosběrný operátor a technik neztratil duchapřítomnost, ani elán a úsměv a do hodiny byla brána postavená. Tak jsme si ho trošku otestovali v krizové situaci. Zvládnul to.  

A začalo se závodit. Třídu twinshock ovládl místní guru Ríša, protože jednak jel na svým, jednak Husqvarna fakt jede ale hlavně protože to ten kluk fakt umí. Bohužel před koncem rozjížďky začalo krápat. Vypustili jsme do závodu klasiky do 50 a do 60 a do 66. A pak nás ten nahoře přestal mít rád. Na všechny účastníky otočil kýbl. A mockrát ... A tak se do té doby fantastická trať změnila v dokonalé kluziště a potoky červené vody se valily z kopců do údolí. Smutné, moc ... Snažil jsem se na všech frontách šiřit optimismus, ale proti vyšší moci nic nesvedete. Krátká porada jury vynesla rezultát, že odjedeme jen 1. rozjížďky všech kategorií. A tak jsme zbytek startujících vypustili do dokonalého bahýnka. Mrzelo nás to všechny moc. 

Ale zbytečně ! Protože jezdci Classic Motocrossu nejsou dámičky, odjelo se vše regulérně, nikdo nemrmlal, neremcal, nekritizoval. Nebylo totiž co. A při vyhlášení byli všichni usměvaví a veselí. Takže za to, Vám přátelé všem moc moc děkuju !   

Moc díky KAMKU za letité partnerství a přátelství, na které se můžeme spolehnout, díky Wow Timingu za super práci, díky Mírovi Jirečkovi za jeho hbitý objektiv. 

A teď to teda všechno umýt a nachystat do Vílance. 

Těšíme se ...

Radek Novák

Březolupy konečně!

Tak jsme se konečně dočkali ! Na 3 pokus se nám povedlo zazávodit si na Březolupské trati. A čekání se vyplatilo. 

Pokaždé nám předchozí pokus pokazilo počasí, moc jsme toho litovali, protože místní areál je přesně to, co kamkoli jedeme, hledáme a chceme. Sjezdy, výjezdy, zatáčky, sem tam odskok, ale žádný let na měsíc. Prostě přesně to, jak si Classic Motocross představujeme. Ale ten největší poklad, jsou dámy a pánové, chlapci a děvčata z místního motoristického spolku. Nic není problém, vše se řeší s úsměvem, pohodou a nadhledem. Tady si naše závodění prostě užije každý, jezdec, pořadatel, divák ...  

Noc před závodem byla pravda trošku fryšná, ale nejsme dámičky, tak jsme to přežili. Ráno fronta u přejímky se rychle vyřešila a už se trénovalo. Všichni perfektně sehraní. Každý ví kde je jeho místo, co má dělat aby vše probíhalo hladce. Kvalifikace, krátká rozprava, přivítání. A v 11:59 už stály twinshocky na roštu. Mohutným startem odšpuntoval na Yz 490 náš kamarád z maďarska Patrick Linniger. Ale musel se sklonit před několika českými borci. Závody jak řemen, nádhera. A než začli chladnout vzduchové motory twinshocků, už startovala další rozjížďka. A takhle ráz na ráz, bez jediného zaváhání. Snad jen startér to na 5 nemusel držet 11 vteřin (já mu to počítal :-)) Moc příjemná byla účast kamarádů se Slovenska, Maďarska, Německa a dokonce dvou jezdců z mlžného Albionu. Halt touží po kvalitních závodech, což chápeme.

Výsledky už dávno visí na internétech, fotek Míra Jireček namačkal mraky a samý pěkný. 

Naši milí Březolupští - děkujeme moc ! Je nám ctí a potěšením být partnerem s Vaším spolkem. Jste naprosto famózní, díky, díky, díky ... 

No a teď umýt lehce zaprášené strojky, opravit co se případně pokazilo a už se můžeme začít těšit na trasu KAMKU, kde jemnostpán Krakonoš na nás už netrpělivě čeká. Snad nám bude přívětiv. 

Radek

Vypečený Světec

Už je pravidlem, že se na sklonku léta setkáváme v severočeském Světci u Teplic. Závody tady pro nás chystá Petr Bártl se svým ansámblem a dlužno říci, že vždy vzorně, precisně a s láskou. A tak o to větší záhadou mě je, proč k němu letos nepřijelo svou účastí mu poděkovat za práci více našich většinou pravidelných účastníků. Ano, termín je obklíčen memoriály jezdců světových jmen Falta a Toman, mnozí si raději užívají lunch meat a lahváče na Hvaru, někteří se zotavují ze svých eskapád z předchozích závodů a někteří se prostě jen nechtěli pařit v tom očekávaném vedru. OK, inu bylo to jak bylo.  Ale organizačně jsme zcukli některé kategorie aby dávaly smysl a bylo to koukatelné, a tak v téměř každé rozjížďce bylo na co se dívat. Zvláště na Jidnru Musila když naháněl Lukáše Blažka, ačkoli nezávodí proti sobě, nebo na Jirku Pacha opět s Jinrou ale v jiné rozjížďce, nebo bitvy o 5 - 7 místa v jiných třídách. Ale asi největší show nám nachystala dvojice Kubík - Švaral (hele, Ríšo, příjmení jsem ti nezkomolil) A to jak v kategorii Twinshock tak i ve stopětadvácách, kdy si tito špičkoví jezdci nedarovali ani metr trati a pepřili se mnohými výměnami ve vedení. Vzornou jízdu předvedl Helge Muhlig, který pokaždý špatně odstartoval a prodíral se polem ostatních. Radek Červený v klasikách odšpuntoval a vedl, honili ho Mírové Knedlík a Hájek a také Láďa Novotný, co po jedné rozjížďce musel na manikúru s malíčkem (kromě Musila seniora, co si málem udělal obřízku jediné zranění toho dne) Závody nádherný. Trošku vedro, ale super. A proč toho tolik vím o tom, jak se závodilo v každé kategorii ? Protože se mě mimoděk splnil takový malý sen. Stal jsem se ve Světci mávačem ! Dostal jsem prápor a honil jezdce na konci závodu z trati a do závodu posílal ty čerstvé. A tak mimoděk velmi intenzivně prožíval každou rozjížďku, zahlédl všechno co se na trati dělo daleko více, než z pozice jezdce či mechanika nebo bafuňáře. A že jsem byl kropenatej od bláta a ještě teď mě košile škrábe po spáleném krku ? (vítěž soutěže Redneck 2023) To je asi úděl každého traťáka v úmorném vedru. Vylil jsem do sebe 4,5l vody a jen to zasyčelo. A tak kromě velkých díků těm, co přijeli, závodili, doprovázeli a samozřejme všem, co ten závod brilantně nachystali a uspořádali, chtěl bych zde a pro každý další závod zmínit poměrně těžkou, náročnou a hlavě odpovědnou práci těch, co jezdci často míjí vysokou rychlostí nebo vzduchem a oni se pečou, nebo mrznou, nebo šlapou blátem a mávají praporem, když je potřeba.  

No tak teď si dáme na pár dnů nohy do lavoru se studenou vodou, provedeme nutné opravy či úpravy motocyklů abychom se mohli vzorně postavit na veleširoký žebřík startovního roštu v Ledči nad Sázavou. Kde se kromě našeho českého "mistráku" pojede souběžně i závod o body do toho "našeho" středoevropského poháru. 

Dneska mě sem kurýr od PPL dovalil 25,7kg těžkou škatuli pohárů, tak věřím, že o ně bude stejně čestně a sportovně bojováno, jako jsem to viděl teď ve Světci. 

Radek. 

Žlutava 2023

Žlutava, malá vesnička nad řekou Moravou se stává skutečně pro mnohé pojem. Konají se zde totiž každoročně závody seriálu Classic Motocross. A jediné co tomu tady léta chybělo, bylo správné pojmenování. A na to jsme přišli až letos - je to totiž moravské Farleigh. Pro ty co nejsou tak zcela znalí toho názvu, jedná se o největší, nejslavnější a nej nej nej všechno světový závod veteránských motocyklů. A my už ho máme taky. Pátek ozdobili děvčata v krojích s velcome drinkem a koláčky (to myslím, že ve Farleigh nemají). Vyšperkovaná trať, skvěle připravené depo, výborná organizace, zázemí pro jezdce i diváky, občerstvení napěchované dobrotami, sehraný team, co dělá ze závodů opravdu zážitek. A nesmím zapomenout vyzdvihnout březolupskou bandu s jejich výsledkovým servisem. O tom jak kdo závodil, nebo jak se to komu rozbilo se dočtete ve výsledcích, jak to komu slušelo, to už všichni viděli na fotkách od mistra Jirečka. A že si všichni mají hlídat, kdy startuje jeho kategorie,  to připomínám jen pro pořádek. Ale přes to jsme se už dávno přenesli. A že se na druhé rozjížďky trošku prášilo ? No vždyť už 6 týdnů nikde nepadla ani kapka, tak v takovém počasí umí udržet kondici trati jen svatý Petr a Radim s klukama od Žlutav. Perličkou na konec bylo velmi hezké gesto pořadatele, když vyhlásil 3 jezdce vždy z obou konců výsledkových listin, takže si domu ten svůj pohárek vezl dvojnásobný počet jezdců, než je obvyklé. Zkuste o hloubce té myšlenky trošku přemýšlet, je obdivuhodná. A samozřejmě cena pro nejvystajlovanějšího jezdce každé třídy tzv "šampón" byla velmi roztomilá, obzvláště doplněna brilantním komentářem našeho konferenciéra Zděndy. 

Příští rok bude zase něčím vyjimečný, možná zase ještě lepší než ten letošní ? Nene, to nejde chlapci ... Díky moc ! 

No a my se opět potkáme 19.8. na opačném konci naší krásné země, tentokrát ve Světci. A pro nedočkavce bych chtěl připomenout a vyzdvihnout 1.ročník memoriálu Jaroslava Falty, který dělá pan Splavec už 12.8. v Kostelci nad Orlicí. https://www.mxjosefsplavec.cz/ 

Tak krásné léto a ve Světci se těšíme.

Radek Novák